ZÁŽITKY
..1.2.2007 @ Pardubice - Animal fest.
Po loňské pause, způsobené těhotenstvím hlavní pořadatelky Petry Dítětové, se letos opět uskutečnil slovutný festival Zvířata pro Zvířátka aneb ANIMALFEST 2007. Akce je to bohulibá, neb se výnos věnuje na pomoc zvířátkům v tísni, které člověkové zahání do kouta, takže nebejt Ditěte a Pítrse, který organizují tuto akci, už tu žádná zvířata nejsou. Kapely hrají bez nároku na honorář, pouze za občerstvení v podobě sudů piva a lahví vína. Nevýhodou akce je, že probíhá v týdnu což je pro nás pány v letech a funkcích silně náročné. Navíc měl Kája ptačí chřipku s horečkou 311°K pro méně chápavé je to 100,4°F. Na místo sme dorazili na družstva tak, jak bylo potřeba. Vstup byl zahrazen obrovskou frontou pankáček a pankáčů a to bylo teprve půl devátý. Říkali sme si o.k., jdeme zadem. Pohled z pódia nás šokoval neb L-klub byl již narván k prasknutí, tudíž sme nechápali kam chce jako pořadatel narvat tu obrovskou venkovní frontu. Jeho záměr byl cítit značným rizikem, kort když v realizačním tým, chyběl zdravotník a zejména pak silně podnapilý požární dozor. Natahali sme věci do tepla pozdravili se všema co spolu mluvíme a vtrhli do víru dění. Melichoj se změnily oči v dolárky, když viděl onu masu lidí, ochotných kupovat a ihned rozjel svůj stánek s pankovými suvenýry. Bar byl v neskutečném obležení, neb zde bylo asi 3x více lidí, než byla kapacita baru. Tudíž sme moc nevylézali ze zákulisí, neb jsme tam měli vše potřebné. Pan Zděnek do zákulisí ani nedorazil, neb byl hned v úvodu polapen ředitelem a připoután k biznistischi, aby si mohl pan řídíci tak něco dát. Když sme se konečně všichni sešli zjistili sme, že to dneska nebude s konzumací nic moc. Tři z nás byli autem a Pája jel ráno na služební cestu. Jedinej kdo měl opět všechno zařízený tak, aby mohl, byl Hlubočák Divočák a ani přítomnost jeho družky, které právě skončilo šestinedělí jej nijak neomezila v řádné konzumaci. Pítrs nás uvítal květinou, jaxe sluší a patří a z vrozené škodolibosti nás dal opět na půlnoc, aby nás nutil bojovat se sebou samými. Hanzi se sebou nebojoval, ale požíval dle hesla "když můžu, tak musím". Akce měla skluz, díky spolku s výstižným názvem KYX BAND, ve kterém hráli snad všichni lidi z PCE a CR, kteří nemají kde hrát, včele s hanziho tajnou láskou paní Evou s barokní postavou. Kapela Vypsaná fixa potvrdila svou pověst profesionálů a slušných lidí a vzniklý skluz během svého vystoupení stáhla, neb si ukousli z vlastního a půjčili nám část vybavení, abychom dodrželi policejní hodinu. Koncert byl úžasný a krásný. Tolik lidí bylo na posled pohromadě na táborech lidu když naším krajem táhnul potulný kazatel Jan Hus.Kotel byl pekelný, Karlova horečka držela tempa v normálu, stejně tak naše střízlivost, takže sme hráli tak jaxme měli až na občasné zpožděné nástupy basové sekce. Lidé předvedli neuvěřitelnej masomlejn, chvílema jsem nevěřil co všechno křekhké dívčí tělo snese, když sem pozoroval první řadu krásných modelek, na kterou neustále dorážel sál rozdivočelých pankáčů. Protože sme stejně jako fixa morální a čestní hoši, neprotahovali sme nic a skončili včas, lidé však hrozili pouličními nepokoji pokud nepřidáme, tudíž sme tak v zájmu zachování veřejného pořádku učinili. Hned jaxme dohráli, začali sme vyklízet budovu, neb ráno plné povinností bylo zatraceně blízko. Bohužel sme při vykládce v ZKárně zjistili, že nám chybí makakův batoh a museli se pro něho vrátit zpět do víru dění. Za to jsme byli odměněni pohledem na uměleckou animaci "taťka Hlubočák se vrací domů z akce". Mistr si to šinul s půlitrem a stylem jeden krok vpřed druhej doleva třití vzad, Pájíček na něj hulákal "běž rovně vole, běž rovně né?, všechno se ti musí říkat" Hanzi na to říkal akorát "prosím tě vole, prosím tě" a okolostojící teenageři se tomu smáli. Doma sme byli o půl třetí a vstávali v 6:00 do prací a na cesty, holt umění je třeba skládat oběti.
..26.1.2007 @ Horní Bučice - Na statku
Obec Horní Bučice je nedaleko Obce Dolní Bučice a ta je kousek od Čáslavi, kde jsou zaparkovaný stíhačky JAS39-GRIPPEN a odkud fabrika Kosmos Čáslav mastí celé naší vlasti. Když sme zde na Bučickém statku hráli posledně na fesťáku, v rámci legendárního šesteráku, nebylo zde moc lidí, neb akce právě začínala a Karla napadly masožravé vosy uprchlé z nedelaké vojenské základny. Akce probíhala v obrovské hale, patrně bývalém kravínu pro ustájení aspoň 1000 krav. Obdivovali jsme mohutné čtvercové klenby zděné z cihel a litovali, že už to dneska nikdo takhle neumí. Vše zde bylo velmi přátelské a lidové, takže mě vůbec nepřekvapilo, že mi paní namíchala vinný střik z krabicáku za 13,50 a sodovky, ze které právě pila její kolegyně a kterou ji utrhla od úst. Přítomnost krabicáků na baru velice rajcovala našeho Káju, ale zbytky skautství v jeho duši ještě dokázaly odložit sebedevastaci až na "po hraní". Před námi hrála jakási místní kutálka mladých chlapců jejichž kytary kvílely převelice o ladičku. Asi po 40 min jejich produkci ukončil sám pan zvukař, že prej má jen jedny uši a bude je ještě dnes potřebovat. Nastalé ticho nás vyhnalo na podium, kde k našemu překvapení bylo nutno stavět komplet znova bicí, neb kvíleči prý spěchají a musí jet a nemůžou nám bicí půjčit. Inu co, takže se muselo komplet vše zvučit znova, což by tak nepřekvapilo jako to, že oni kvíleči byli na akci v silné podnapilosti až do úplného konce. Takže sme tentokrát nezvučili předepsaných 5 min, ale nekonečných minut dvacet, neb se ještě zjistilo, že si nerozumí hanziho aparát a kabeláž pana zvukaře. Aspoň byl čas na to, aby se sešlo aspoň základních 100 pankáčů a rozcvičili se k řádnému pogu. Hned jak vše fungovalo, začali sme hrát, neb v hale s takovým hallem stejně nemělo cenu moc zvučit. Pankáčové se roztočili i přesto, že byli v počtu menším než velkém. Hrálo se krásně, sice ozvěna haly točila zvukem převelice, takže sme buď slyšeli něco málo nebo nic, ale pankáč nic neřeší a slovy mistra Boha hraje pro sedm jako pro sedm tisíc pankáčů stejně. Zděnek toto neuznává, neb jeho inspirací ke kvalitními výkonu, jsou pouze krásné dívky ječící "Zděnek je nejlepčí!". Ke konci našeho setu s se objevili kuci Úvalský z kapely Medvěd 009 a taxme ani nepřidávali a hned je pustili hrát na naše, ať se to nezdržuje a dostanem se taky dneska dom. Místní hospodář nám poděkoval za výkon a pozval nás na domácí klobásy. My se na to šli rozdýchat do vozu, kam se nám přimotala jaká si teen-funnynka, která po naší kůře dokázala jen vejít do haly a usnout na stole. Zasedli sme ke stolu plném uzenin a pozorovali zmateného pana Zděnka pobíhajícího halou. Když nás stálé nenacházel a my měli dojedeno, rozhodl ředitel, že se Zděnkův přiděl uzenin sežere a sám se ujal startovního hryzu. Posíleni jsem počali s divočákem nakládat vozidlo a zjistili, že venku sněží jako prase a že nás čeká pekelná cesta. Zbytek souboru včele s panem ředitelem se zašili na baru a požívali ohnivou vodu. Zvedli se až na opakované výhružky odjezdu bezu nich, kdy nám ještě ředitel vynadal, že jako proč sme mu neřekli že se jede, že on už hodinu čeká připravenej až se pojede. Cesta byla fucked peklo. Sněhu všude, cestáři nikde a před náma pohořelickéj kopec a cesta silnicema VI. cennové skupiny, neb sme vezli Káju do obce Bohdaneč u Přelovic. Hanzi potvrdil svou pověst řídícího automatu, kterému se jen zadá kam má jet a on tam dojede ikdyž třeba pršej nasraný kočky, nebo masožravý srnky. Návrat ve 3:00 a tomu, že Pájíček vyráží v 9:00 na běžky jak srdnatě tvrdil nevěřil už ani on sám.
..12.1.2007 @ Městec Králové - KD
Je kousek od Chlumce a protože nám teď do Chlumce vede nová dálnice, nikdo nikam nespěchal. A taxe lehce zkoušelo co už umíme a vymýšlelo, co budeme umět ve studiu, až půjdeme točit novou slavnou desku tentokrát s názvem "Ožen se Honzo, ožen se, když už máš dítě". Původně měl řídit Vlasoš, aby si otci od rodin mohli dát jedno malé světlé před koncertem a jedno velké po koncertě, ale Melich dostal k ježíšku novou rakev na Žirafu, taxi ji chtěl vyzkoušet. Navíc ho čekala Expedice Bumbálka, takže si prej rád dá ještě jeden den bez lihu. Montáž rakve na vůz r. 2000 nám zabrala strašně moc času, ikdyž sme měli podrobný návod a k ruce několik inženýrů. Když už nikdo z nás nemluvil spisovně a rakvi hrozila fyzická devastace, jako zázrakem se ji podařilo pevně a správně upevnit na hřbet žirafy. Ale adrenalin patří k životu a pankáči nic neřešej. Hurá na cestu a podřezávat klokany. Za obcí Bohdaneč u Pardubic jsme najeli na D11, podřízli dalšího klokana a moc se radovali jak je nám dobře a jaký sme to montéři, když se rakev při 150 Km/h ani nehne. Hanzi tvrdil, že je to jeho zásluha, páč má k rakvím vřelej vztah, neb s nimi deně pracuje, když je obkládá květy. Najednou mluví Melich sprostě a my zjišťujeme, že jsem přejeli odboču na Chlumec a dálnice nás unáší dál a dál na Prahu. Do toho volá pořadatel "jako kde sme, že máme jít hrát, páč ti před náma skončili dřívávějc" Když se to sere taxe to sere. Melich ho obratně přemlouvá k trpělivosti a odvolává se na dohodu, že tam máme bejt až za 30 min. a ať teda ještě hrajou dál ty co už skončili. Na prvním sjezdu seskočíme z dálnice a hurá krz vokresky cestou necestou polem nepolem. A protože nejsme N.V.Ú. abychom jeli přes Frýdek nad Místkem dorazili sme před Městecký kulturák přesně na čas, akorát že se vypilo o jednoho klokana víc než se plánovalo. Překvapilo nás kolik je zde lidí. V podstatě narváno, ale ani jeden, no možná jeden, pankáč. Zbytek tvořílo pro nás netradiční publikum děveček a pacholků z okolních kolchozů. Hned jdeme na pódium a spouštíme. Za mixážním pultem seděl zvukový mistr Libor von Přelouč tudíž zvuk byl luxusní i přesto, že koncertní hala je bezcitná ratejna na oslavy dožínek s kapacitou 600-800 rozdivočelých zemědělců. Betonové haly jsou evidentně Liborova specialita. Hraje se nám dobře, lidé se točí hlava nehlava, ikdyž nejsou pankáčové. I mladí družstevníci se umí bavit. Dohráli sme, Melíšek si udělal biznis tisch, my se zavřeli do šatny a podpálili dýmku míru. Morčata na útěku sou po technické stránce na živo ještě strašnější než na CD, takže sme moc dlouho nečekali a hned jak se selská mládež namísto nakupování u pájova stánku rozhodla hrozit na morčata vyklidili sme pole. Naše kamarády z 3 sestry revival sme tak akorát stihli pozdravit. Cesta zpět. Klasika. Pan Zděnek opět řval jak tur neb dlouho nikde nebyl a teď hodně pil a navíc kouřil konopí. Zadek vozu se tomu smál a Pájíček mluvil sprostě hlavně na adresu pana Zděnka. Jenda se veselil neb nás tejden neuvidí a nebude se muset tudíž opíjet, což nesnáší. Zato Karel. Usnesli sme se, že Karel není člověk, Karel je zvíře. Navzdory množství, které vypil a zpopelnil se nudil a nechal se ještě odvézt do Zababy páč je teprve 2:00 a ráno jede na hor,y taxe přece musí se všema rozloučit. Na hory jel nakonec rovnou ze Zababy páč se loučení protáhlo a už nemělo cenu spát. Na horách chodil denně spát mezi 5:00-6:00 a hned po návratu z hor šel navštívit zababu a všem se omlouval že jde ve 3:00 domů páč je trošku ospalej.
..22.12.2006 @ Pardubice - Žlutý pes
Klub Žlutý pes je pro nás kultovní záležitostí většina z nás zde přišla poprvé do styku s neoficiální kulturou, alkoholem a lehkými drogami. Někteří zde pak prožili své první romantické lásky v záchodové kabince. Od našeho odjezdu před pár hodinami se klub narval k prasknutí a většina osazenstva se blížila stavu "nasračky". Akorát vrcholilo vystoupení VPR takže Makak letěl na pódium neb měl s nimi odehrát závěrečnou píseň. Vše dobře dopadlo ještě předat hlavní cenu tomboly "kaprokuře" šťastné výherkyni a už můžeme jít hrát. Kotel vřel, ale času bylo dost taxme si tropšku zahráli na hvězdy a zvučili luxusních 12 minut. Lidi na nás počkali filmový štáb zahájil projekci a natáčení světla se rozzářila Melich křiknul "akce" klapak oznámila "kapela Volant ve žluťáku po 24" a ozubené soukolí našeho stroje na srandu se roztočilo. Hrát u psa je vždy zážitek. Nikdo vás nezná tak jako ti doma, na druhou stranu vás nikde tak nevožerou jako doma tudíž sme měli co dělat hrát správně podle not a občas se ňáká notička zakoulela pod stůl. Vedro bylo strašné pot z nás lil po kýblech, ale my ani lidé sme ničeho nedbali a točili sme se svorně na plný výkon. Koncert krásně ubýhal lídá skákali do nebeské výšky a všichni sme svorně slavili ježíška panáčka(ma). Po několika přídavcích jsem se zmožení ale šťastní svalili do šatny kde se pokoušela P.R. manažerka Jitka obcovat s Havrošem pohled nás natolik vyděsil že sme se rozprchli po sále a požívali lihoviny dokud nás ochranka nerozehnala. Hanzi spěchal za rodinou taxme se v úzkém kruhu přátel rozhodli jej doprovodit. Cesta pěšky nás příjemně osvěžila takže sme nešťastnou náhodou do hanzioho vchodu zabočili do Nonstop herny kde sme slavili ježíška až do 6:00. karel uznal že jet dom je blbost a vrátil se s Tomasem do psa kde prospali ve svých vozech celé 3,5 hodiny aby nás v 11:30 vzbudili a donutili přijet pro zbytek aparátu. Krásné vánoce to byly.
..22.12.2006 @ Holice - HN Winter fest.
Vánoce vánoce přicházejí, chlastejme přátelé...ano i nekomformní pankáčové jako je kapela Volant podlehli kouzlu vánoc. Ti z nás kteří pracují se již týden věnují společenským povinostem a slaví vánoční večírky v míře vrchovaté. Ve středu jsem slavili v pražském Vagónu na vánočním večírku visáčů,ve čtvrtek se svými chlebodárci v luxusních restauracích a hotelech nad mísami pečených čuňat a kýblech whisky a teď v pátek s našimi milovanými pankáči hudbou, houbou a rumem. První zastávkou byla restaurec NA Trandě v rodišti legendárnho dbyvatele africké divočiny Dr. Emila Holuba známého z písně 3 sester coby "starého sráče". V holicích to moc nikdy kulturně nežilo ale paxi lidé z redakce místních novin řekli NE! a rozhodli se pořádat všelidové veselice. První byl summer fest v motokrosovém areálu druhý dnešní winter fest Na Trandě. Sraz byl ve zkoušírně kam hrdý otec od rodiny Hanzi přijel o 1/2 hod. pozdě bez omluvy. naložili sme dodávku po strop a vyrazili ke Psovi. Zde již vrcholili přípravy pdo taktovkou nervózního Tomase z V.P.R., který špatně snáší stres. Postavili sme aparát aplikovali zlepšovače nálady naložili Karla a vyrazili do Holic kde měl čekat alkoholik pan Zděnek s doprovodem dohlížejícím na Zděnkovu nudnost a trapnost. Sál byl klasický vesnický prostor s příšernoíu akustikou pro pořádání zejména hasičských plesů a burzy zimního oblečení. Akorát dohrála zřízenost a mohli sme jít tvořit umění. Nazvučili sme se v cukuletu ale zvukový mistr trval na jakých si úpravách a nastavování a přehrávání, až řekl Melich a dost hrajem nastav to během produkce. Zděnekl kvičel že se neslyší ale stačilo pár výchovných lepáků a uznal že se slyší dobře. Lidé ne nic nečekali a roztočili se jako na povel až se počala kácet světla a kymácet aparatůra díky tomu vtrhnul mistr zvuku do kotle a dělal na rozjivené pankáče zdvyženým ukazovákem "Ty ty ty" na což mu odpovídali vztyčeným prostředníčkem že je jednička. Dohráli sme v oné hale s přirozeným hallem a lidé nás odmítali pustit a vyřvali si přídavek. Ochotně sme přidali a hurá nakládat a jupí do Pce. Cestou jsem strašně ale strašně řvali a snažili se P.R. manažerku Jitku znervóznit peprnými vulgarismy. Jitka otrlá od NVÚ jen znuděně komentovala naše snažení jako "slabotu" a "nic moc". Cesta nám příjemně utekla a už vjíždíme do klubu Žlutý pes narvaného k prasknutí.
..20.12.2006 @ Praha Vagón
Zcela nečekaně jsme včera vystupovali na vánoční besídce Visacího zámku v pražském klubu Vagon. Pankáči z Visacího zámku pojali vlastní koncert řádně pankově a část jich odjela do Nigérie volizovat halucinogení ropuchy, tudíž do klubu dorazil pouze basový kytarista Kra-Savec a taxme společně ze skotsko trutnovským spolkem Benjamin Band za Zámky zaskočili. Na místo veselé trdlovačky sme se sjížděli opět zcela originálně. Ředitel Pájíček sám vyjel na služební cestu do Prahy s autem plným potřebného vybavení a kolegům lhal, že stěhuje tchýni. Makak v Praze pracuje tudíž už tam byl a rytmické sekci byl svěřen nejnáročnější úkol: přemístit se do Prahy vlakem a dostavit se v použitelném stavu do 20:00 na Nár. Třídu. K překvapení všech to chlapci dokázali a požili jen slovy Karla "ňáký jako víno vole ve vlaku a špeka pod koněm jako" Takže nakonec poslední dorazil Makak kerej to měl z kanclu 5 min ale nešťastná náhoda ho vcucla do staropažské pivnice U Provaznice, kde od konce pracovní doby požíval alkoholické nápoje a rozmlouval s britskými turisty a africkými studenty a navazoval mizinárodní družby. Oslavili sme ohnivou vodou, že sme se úspěšně sešli a že se zase jako vidíme a vychutnávali si Dudy Metal kapely Benjamin band. Díky velké preciznosti zvukaře se dostala akce do časového presu a taxme šli na pódium lehce stresovaní jak to jako všechno stihneme a že budeme asi muset vynechat číslo s kouzelníkem a hadí ženu. Lidé kteří se konečně pomalu sešli a překonali zklamání, že zde není Visací zámek počali lehce překračovat z nohy na nohu od druhé písně pogovat a od třetí písně pogovat pekelně až z nich cáry lítaly. Hrálo se krásně. Karel měl opět lehkou kocovinu tudíž jednotlivá tampa byla akorát a lidé se točili vzorně. Časový pres byl však nemilosrdný stejně jako místní policejní hodina tudíž opět po dlouhé době nedošlo na Sněženky neb po nás šel ještě hrát jakýsi revival punkových legend hrající repertoir Sex pistols, Ramones a dalších slavných legend. Poněvadž sme jim pučovali část vybavení museli sme počkat do konce akce a trpět na baru kde jaxi strhla panáková smršť kterou vyprovokoval Makak, který teď dvaktrát řídil tudíž měl alkoholový deficit. Legendy však nehráli dlouho neb s policí kort na Nár. třídě si není radno zahrávat tudíž než bys řekl dopito už sme nakládali žirafu, Pájíček nám zpíval krásné písně o debilech a alkoholicích a my se smáli a měli radost že zejména pan Zděnek není trapnej že sme mu ani neudělali test na přítomnost tílka. Když pájíček přešel v repertoiru na hit "Táta vod rodiny, manželka dítě.." věděli sme že končí sranda a hvězdy říkají že čas je jí spát. Tudíž sme se vydali po nové dálnici D11 domů do vesnice Pardubice u Hradce Králové abycho ráno vstali zasedli ke strojů, pultům či počítačům a zpitomělí sklidili co zaseli.
..16.12.2006 @ Hradec Králové - El diablo
Božský Jyřýček z N.V.Ú je nepsaným králem punku v HK. Takže i jím pořádané akce jsou řádně punkové. Do poslední chvíle jsme totiž nevěděli jestli akce proběhne, kdy konkrétně budeme hrát a co si sebou máme vzít. Na doplňující dotazy reagoval punkový pořadatel Jyrka povětšinou ústálenou frází "co zas votravuješ". Inu jsme pro sichr naložili Makakův sporťák Škoda Sport-line po strop vším potřebným i nepotřebným a vyrazili do střediskové obce Hradec Králové, pod kterou naše vesnice Pardubice spadá. Přistáli sme před El-diablo a pokusili se dostat dovnitř. V klubu pro 150 lidí bylo cca 300 pankáčů a pogovali ode zdi ke zdi na divoký punk severočeské Houby. Počkali sme tedy s Karlem ve voze až to Pájíček zařídí a vydá pokyn. Karel již 14 dní slaví, že dokončil VŠ a stežoval si že už asi stárne, páč už moc nevydrží. S Houbou jsme se jen potkali v davu když oni táhli aparát zpět a my tam. Majkl byl nezvykle klidný a vlastníma rukama táhl obrovský kytarový aparát. Pohled na fyzicky pracujícího Majkla nás doslova šokoval. Na pódiu nám bylo Jyřýčkem oznámeno cituji "táhněte do prdele, jako teď jde hrát N.V.Ú." To jsme kontrovali, že my jdeme prostě hrát 23:30 ať se děje co se děje, a když sme vyhodili z pódia J.A.R s Danem Bártou,ňáký N.V.Ú nás nezastraší. Na to nám Jyrka vztyčeným prostředníčkem naznačil, že sme jedničky a všichni sme se společně moc zasmáli. Preludaci NVÚček jsme prožili schovaní za stolním fotbálkem neb pogo byl skutečně divoké a po celé ploše klubu. Zpoza fotbálku si mě vytáhla jaká si spoře oděná dívka sa plynou opilštinou my sdělovala cos i o zneužívání. Když sem použil tlumočníka pochopil jsem, že jí jde o zneužívání ve výtvarném smyslu. Odmítl jsem tedy nabídku dělat modela, kort žákyni učitele národů Mgr. Análka. Ale nakonec se vysvětlilo, že ona dívka je autorkou komixu na téma našich zážitků a že je zmožena silnou vánoční atmosférou, která v klubu jen sálala. Když přišel náš set byli otcové od rodin Jenda a Melich velmi veselí a zejména Pájíček pořád křičel "Kájo proč zas tak řvu!" Kája měl co dělat aby nevrátil zbytky včerejších hub a mlčel. Zděnek zde měl dozor a řídil takže byl nudnej a trapnej a na útoky že je trapnej a nudnej reagoval trapným a nudným krčením ramen. Zvučení bylo krátké neb za pultem seděl božský Jarda FOX Liška a zvuk byl tudíž De-Luxe díky Jardo díky!! Pogo bylo divoké, my to však moc neviděli neb první řadu tvořili svalnatí chlapci s depilovanou hrudí, kteří viseli na tyči nad pódiem jak vepřový půlky v masokombinátu a divoce pogovali ve visu a bránili výhledu na dívky pogující ve spodním prádle. Divokost kotle jsme si uvědomovali jen díky neustále padajícím stojanům, které zchazovali pankáči vyvržení kotlem na pódium. Karlova kocovina udala to správné tempo tudíž se hrálo krásně. Lidi lačné přídavků jsme uspokojili přídavkem a honem honem udělali prostor pro další kapelu, neb Jyrka pozval jako zakapelu jakousi legendu z Košic. Pomalu jsme naložili aparát (Zděnek opět nepomohl) a vrhli se do víru dění. Víru velel Pájíček, kterej házel panáky s každým koho potkal a pořád křičel "já nemůžu vole, dyť já jsem táta vod rodiny vole". Postupně jsem všechny nahnal do auta. Bylo to jako když liška posílá liščata. Nakonec se však dobrá věc podařila. Kájovi se hraním udělalo dobře a tak odmítl jet s námi a že si prej si ještě něco málo dá a pojede s P.R. manažerkou Jitkou a jejím obézním partnerem rovnou do Bohdanetch Bad. Vyrazili jsme tedy v okleštěném složení. Za Hradcem je nonstop Tesco tudíž sme jím nahradili tradiční benzinku. Posilnili jsme se uzeninou, sýrem a pečivem a vyrazili. Jenda najednou vytáhl odkud si láhev plzně, že jako na cestu aby nežíznil. Pájíček mu láhev vytrhl se slovy "co chlastáš seš votec vod rodiny vole" a počal si z lahve notně zavdávat. Jenda vykřikl že on je taky táta vod rodiny a vytrhnul mu lahev zpět. Chvilku se o lehev přetahovali a paxe udobřili a počali si ji doprovolně předávat se slovy "plzničku pane otec" "díky otče" apod. Dorazili jsme do ZK-árny ve 3:30 a zjistili, že čím blíže naší obci hrajeme tím později se vracíme. Po zázračném hanziho otcovství je to další důkaz boží existence. Jendu to tak ohromilo že prohlásil, že začne od nového rocku místo do hospod chodit do kostela zpívat Hosana a vzívat pána. Haleluja pankáčové!
..8.12.2006 @ Havl. Brod - Music club Effect
Zázraky se dějí každej den a kdo tvrdí, že ne je slepý k realitě. Třeba Hanzi se v pátek pomiloval se svou dívkou a v úterý mu porodila krásnou dceru. Takže se nám do kapely narodila druhá žížala, aniž to kdokoliv tušil, včetně matky samotné. Karel konečně po 6 letech dokončil tříleté studium obor dopravní logistika. Obě tyto výše popsané události měli za následek, že sme nemohli zkoušet a třeba Makak nedržel kytaru v ruce skoro dva měsíce. Ale pankáči nic neřešej tudíž sme se plni odhodlání potkali v pátek v ZK-árně a po krátké asi 20 min. zkoušce kdy, se projely jen začátky písní sme vyrazili na jih do německého Brodu, rodiště prvního československého pankáče v Rakouskouherském mocnářství. Řidičem byl zvolen Makak k velké radosti otců od rodin Jendy a Melicha. Škoda Felicia 1,3 naložená po okraj pankáčema a vybavením, skutečně není svižné vozidlo, tudíž sme se pomalu a líbně táhli přes Vysočinu za neustálého předjíždění nervózními pražskými Josífky a Melichovy kritiky že teda takhle to teda nestihneme. Stihli sme to krásně a ještě s hodinovou rezervou, není důležité dojet včas, ale dojet. Což se těžko vysvětluje partě pankáčů, který otevíraj jedno víno za druhým. Konkurenční akce Zděnkova velkého kamaráda Petra Fialy (Mňágy a Žďorp) ve vedlejší ulici návštěvnost evidentně nijak neovlivnila. Právě krásně preludovala Dukla Vozovna, tudíž sme měli čas se připravit na výkon v šatně konzumaci lihovin a Makakova vánočního cukroví. Když sme šli zvučit zjistili sme, že členové Dukly v čele s Bóďou, kterej mi plynou opilštinou sdděloval "ve si sndej tvko je tuvrdro stršnýýý ve stršný" sou úplně na sračku. Nazvučili sme se sice rychle, ale pan zvukař měl potřebu vše projíždět jakobychom byli toho večera prvním spolkem. Tudíž sme po pár minutách prohlásili ať si to nestaví během první písně páč už nás to sere a počali hrát. Lidé lační poga, se roztočili přemocně, až sme měli strach, že se kotel ušlape k smrti. Zvlášť kdyxž občas do kotle vpadl bezvládný Bóďa s výrazem mimina, což vypadalo jako když tančí hroch mezi stádem gazel. Každým máchem téměř 100 kg Bóďa pokacel cca 20 subtilních punků, kteří pak skupinově káceli jeho a on se smál a byl moc šťastný. Dohráli sme za vřískotu dívek a žen a sprchy dámského spodního svrchního prádla. Inu přidali sme cover verzi nikdy nevidané písně z pera legendárních Sex Pistols "Snagenky and Bladoole" a odebrali se do zákulisí. Zde jsme dokončili zásoby Makakova cukroví v čemž vedl rudooký Melich, ječíce "dej sem ten zákusek, dyť to nic nedělá vole" a šlo se na panáky, kerý platil Bc. Karel Pavelka na oslavu svého titulu. Po pár výzvách a několika výhružkách se podařilo dostat motáky do vozu a vyrazit. Cestou nám pořád Melich vykliádal, že se ňáko motá a že je to tím hnusným cukrovím, páč tři lahve vína, několik piv a panáků by ho takhle nezrušili. Zastavili sme na benzince v Chrudimi, kde sme se občerstvili řízky a Karel zakoupil lahev zelené páč je potřeba to jako voslavit. Zelená Jednovi definitivně odpojila centrum řeči, takže sme pořád nechápali co po nás chce když poprvé v dějinách kapely vystupoval z vozu jako první. V bohdanečné nálevně to ještě žilo, Karel tam vrthnul jak SWAT a všem přítomným zcela samozřejmě rozli do sklenic zbytek zelený. Paxe jal se obluzovat místní krásku na baru a přestal pro něho existovat okolní svět to bylo 4:30 přitom z brodu je to prej kousek.
..25.11.2006 @ Mělník (Malý Újezd)
Dodávka už se trošku uklidnila a už moc neblbla. Projeli sme v nezvykle tichém prostředí dodávky skoro bez opilců Prahou a směřovali na Mělník. Ňáko byli všichni hodní a slušní. Ono se není co divit, Karel má před zkouškama, Zděněk před kolaudací, Vlasoš před odletem, Pájíček je otec od rodiny a Hanzi? Hanzi řídil. Tudíž v nezvykle poklidné formaci jsme přistáli před místní putiku, kde se koncert odehrával. Pořadatelé si pronajali sálek za hospou a pódium udělali ze dvou palet, zkrátka řádný punk, žádný mega nasvětlený sterilní haly, frigidní modelky s anorexií a předražený nápoje s názvy co neumíme ani přečíst. Prostě klasická hospa pivo, zelená, utopenci se sálkem, který se narval 150 pankáčema. I přes hodně punkové podmínky, lidi pogovali divoce. Zkrátka ortodoxní punx s ortodoxním, ale velmi ohleduplným pogem. Nikdo nepadal na mikrofony ani na nás i přesto, že sme stáli skoro mezi lidma. Krásné to bylo. Přece jenom není nad kluby, tomu se žádná mega hala nevyrovná. Odehráli sme vše řádně, neb Hanzi řídil a splnili i písně na přání ve formě přídavků. Zabalili jsme potřebné věci do dodávky a trošku se osvěžili karlovou bylinnou kůrou. Než bys řekl fuck off už tu byl Pájíček a že prej žížala, manželka a bla bla bla. Pochopili sme, že jedeme domů. Pomalu jsem pousínali, neb toho na nás bylo moc a byli sme na to sami. Takové poeticky ztrávené odpoledne to bylo.
..25.11.2006 @ Tábor - festival Krmelec
Jen jsme se trošku oklepali z Futura (Hanzi např. relaxoval v klubu Ponorka na koncertu slavného Schodiště kde s Makakem sežrali koláčky a vypili a vykouřili kde co) a už zase jedeme dál v našem podzimním Tour de Pank. Jenda má stále trest, tudíž musel vzít dodávku a řídit. Spolu s námi se do Tábora svezla P.R. manažerka Klárka, která byla zrovna v HK na zasedání cechu lékárníků, kde představila výsledky své studie "Lehké drogy, prevence stárnutí". Vlasoš jede za chvilku zase lovit soboli za polární kruh, tudíž si sebou přibalil svou roztomilou teen, aby neklela a aby ji zase někam vyvez udělal tak něco pro partnerství. Taxi tak v sedmi pěkně razíme cestou necestou stylem "na azimut", když tu najednou kde se vzali ti se vzali příslušníci Policie ČR. A hned jak nás viděli počali nám mávat na pozdrav hůlkou s červeným terčem. Taxme museli halt zastavit, neb auto nebylo ve stavu, kdyby sme si mohli lajsknout běžnou holywoodskou honičku a vyhrát. Dodávce se totiž ozvaly staré šrámy z letního šesteráku a tak opět zpomalovala, chcípala, kuckala a pak zase jela a pak zase kuckala, zkrátka jela jako kdyby uvnitř bylo místo motoru kolo s astmatickejma křečkama. Inu nebylo jiného zbytí než na pozdrav příslušníka reagovat zastavením vozu. Jen co viděl kolik nás sedí uvnitř rozlil jse mu po tváři blažený úsměv a když navíc, zjistil, že dva sedí na židlích počal se úplně tetelit. No a když ku překvapení všech (zejména Hanziho) zjistil, že auto má od 06/06 propadlou technickou, mysleli sme, že pan příslušník prodělal orgasmus. Když se uklidnil, počal vést standartní výslech. Hanzi odpovídal svým klasickým "hmm, nojo no, aha, hmm no jo no, asi tak no" takže to nakonec dopadlo za litr bez bodů a potvrzením, že už sme dnes pokutu platili, aby nás ostatní hlídky už nechaly na pokoji, tvrdili sme totiž, že jedem jen tady kousek do jedný vesnice a pak hned zpět do Pce. Kdyby tušili, že jedeme ještě asi 350 km přes celou vlast, rovnou by nás na místě odpráskli. A už sme v Táboře. Tradiční akce v tradičním místě s tradiční atmosférou mlýna z 15. století. Lidi se točili přemocně a taxe nepotvrdily Hrabošovy chmurné vize o konci kapely když na ni přijde málo lidí do Futura. Lidé nás nechtěli pustit a byli na nás moc milí říkali třeba "hráj pičo, tak ty vole hráj eště néé??"..apod. Ale pak již přísný pořadatel zavelel a my se dali na ústup. Relaxujeme v prostrorách mlýna a najednou koukáme, že nemáme Pájíčka a že je už potřeba jet. Jen kdyby se takhle zaběhl někdo z nás, to by byl vyrvál, ale holt je to tak, že ředitel se nezakecal řiditel byl zdržen, tudíž když sme ho konečně našli vynadal nám, proč sme mu neřekli dříve, že on tu dojednává strašně důležitý věci pro kapelu a ty panáky pije jen ze slušnosti k protistraně, že mu to vlastně vůbec nedělá dobře. Vyrazili sme směr Mělník. Cesta byla klidná a tichá.
