ZÁŽITKY
..12.11.2005 @ 12.11.2005 Opava Aqualung - Moravia tour
Ráno jsme se vydali do naší oblíbené restaurace "U Kejklíře" na vyhlášené speciality ze zvěřiny, kde si Hanzi vždy dává řízek. Napapaní a spokojení sme vyrazili na Svatý kopeček do ZOO. Jak řekl Pájíček, aby ste viděli co ste a co brzo budete. Schválně nám ještě zaparkoval asi 3 Km od vstupu že prej se potřebujeme projít když furt jenom pijeme a fetujeme. Hned za bránou se vydal na WC ať prej počkáme. po 40 min nás čekání omrzelo a šli sme se po něm podívat na WC už nebyl. Taxme se ho vydali hledat když sme viděli teprve druhou atrakci vlezl nám do cesty bufet. Nemotorný prodavač nás zdržel dalších 40 min takže se najednou vozvalo "no jasně, kde jinde byste mohli bejt". A už se k nám hrnul ředitel a že prej už to má celý projitý a že teda můžeme už jít že stejně zavírají. Řekli sme mu že sme zatím viděli jen jedny vopice a to důkladně neb sme na ně čuměli těch 40 min. co byl na hajzlu a teď se zahříváme svařákem. Zhltli sme tedy svařák a proběhli celou ZOO asi za 25 min. byl to takovej sprint Afrikou. Nejvíce sme se těšili na Makaky jejch výběh byl zavřený a náš Makak byl nešťastný protože si na nástěnce přečetl že se Makak dožívá max. 33 let. Když sme celý udýchaní nasedli zpět do auta Pájíček jen
nastartoval a tradá Opava. Klub JAM máme moc rádi a hodně místních jsou naši kamarádi. V šatně sme se veselili s Houbou až sme málem nemohli smíchy chodit. Houba šla hrát první a jak knám foukal horký vzdyuch ze sálu bylo jasno že tam je dost lidí (nakonec 250). Když sme počali hrát pochopili sme. Strhlo se neuvěřitelné pogo ještě že kluci v prvních řadách vytvořili neprorazitelnou hradbu a nikoho na nás nodovolili padnout. Největší z nich se dokonce stal osobním bodyguardem Hlubočáka divočáka a vytvořil mu svým mocným tělem takové podmínky že krásně tančil pogo v davu aniž by se mu cokoliv stalo.
Když začal kapat pot ze stropu dívky odhodily poslední zbytky svého spodního prádla a počaly se na nás potřebné vrhat bylo rozhodnuto že v nejlepším se má přestat. S díky sme odmítli nabízené ubytování v psychiatrické léčebně páč jsouce v jiném stavu mohli by si nás snadno splést s chovanci a nadosmrti si nás tam nechat. Loučení s dívkami nebralo konce takže nás Pájíček musel od nich doslova odtrhat a nakopat do vozu. Cesta zpět tradičně v polospánku či komatu jak kdo a jak kdy.
..11.11.2005 @ 11.11.2005 Olomouc - Apetit - Moravia tour
Olomouc byla úžasná. Krásné podium, 100% profesionální zvuk a mraky pankových krásných lidí lačných točení se. Inu vyčkali sme dohrávky místní kapelky a jali se zvučit . Tu se k nám přiřítil Herr Moschna, městský zastupitel, zpěvák a budoucí poslanec v jedné osobě a jal se společně s celou grupou Tchoři s námi družit. Rozveseleni na míru nejvyšší vtrhli jsme na plac jak lvy do manéže. Atmosféra byla spektakulární (konečně můžu tohle slovo použít) lidé se točili mocně, my hráli jak Filharmonie a zvuk se linul jak tóny božských šalmají. Pájíček už toho večera neřídil takže se veselil s námi a překonával se v alegorických vozech. To rozvášnilo poslance Moschnu tak, že vtrhl na podium, pěl s námi, točil se mocně a radoval se moc. Přidávali sme asi stokrát a nikomu se nechtělo přestat. Díky moc všem kdo tam byli a podpořili nás. Po hraní jsme se odebrali veselit do zákulisí společně s Tchoři a několika fanynkami. Následně nás přemístili do ubykační zóny, kam jsme šli již jen s děvčaty což se týkalo hlavně Makaka, Jendy a Káji tzv. "mužů potřebných". Děvčata však prohlédla jejich nízké zájmy a k 4 hodině ranní prchla do tmy. Zděnek se pokoušel zpříjemnit atmosféru píšťalkou, tu mu však po pár tónech zabavil rozespalý Pájíček, který šel spát hned po té co vypil své kvalitní víno a snědl Karlem připravený raut z párků sýra a rohlíků (dřevorubecká svačina). Píšťalka byla odebrána s tím, že se mu vrátí až na konci školního rocku. Po osamocení jsme dostali hlad, asi nějaká transformace potřeb. Skaut Karel opět otevřel tlumok a vytasil se vepřovkou -
nejlepší přítelkyní každého skauta a bochníkem chleba. Přejedeni, motající sme se v 6:00 vydali spinkat. Pájíček nás počastoval něco milými vulgarismy když tu se najednou ozvala strašná rána, to si jen Jenda rozepnul kalhoty. Obsah kapes a přívěšky z něj kalhoty úpně servaly, Velmi vhodný to mechanismus pro potřebného muže. Asi by si to měl dát patentovat.
..11.11.2005 @ 11.11.2005 Zabreh - KD - Moravia tour
Morava je krásná zem na její krásu připijem řekli sme si toho mrazivého večera a jak řekli tak udělali. Neb sme hoši řádní svědomití a čestní, stejně jako ti tři mušketýři co byli čtyři, máme své heslo což zní: "Pijem všichni až na jednoho a jeden pak řve na všechny!". I přes nepřízeň osoudu se nám podařilo potkat se v pátek odpoledne ve zkoušírně s veškerou potřebnou výbavou. Jelo se klasicky Žirafou takže Jeníkův baťůžek cinkal a on se usmíval a klapot Karlových nůžek za Zděnkova hýkání "..já před hraním nikdy kucí.." napovídal, že nám brzo bude veselo. Za cedulí "konec obce Pardubice u Hradce Králové" se stalo něco nečekaného. Fundamentální houbař a velký milec a znalec vín krabicových dřevorubec Karel zašátral ve svém skautském tlumoku a vyhrábl sedmičku francouzkého vína Chateau Latour Laguens Rouge za moc a moc korun "a že si dáme ne?". Pájíček, co by ředitel volantí i v civilu, jiná vína než tato nepije a tak byl zcela oněměn pohledem na mizení takové dobroty v našich nekřesťanských hubách. V žirafě jsme se veselili mocně až se Pájíček začal zcela po právu obávat naší formy a zakročil řádným řiditelským nástrojem tj. vydal výnos o omezení konzumace všeho s platností ihned. Zdárně jsme dorazili na první místo činu, kterým byl Kulturní dům v Zábřehu na Moravě rodišti legendárních pankových umělců PUNK FLOID. Již v 19:00 bylo před kulturákem kvalitně nablito a plno veselých pankáčů chtívých točení se. Vstup do objektu nás uvedl do reality, koncert nebude v sále, ale v předsálí. Vhodnost prostoru ocenil již notně posílený horovitý pankáč když se rozhlížel po nástěnkách a výzdobě foajé výkřikem "dobrý blázni, takovýho skla kolem hmm to bude vostrý pogo". Stejný muž pak zatknul Karla a lil do něj rumy prej co to udělá. Neudělalo to nic, páč Karel je dřevorubec a jen tak něco ho nerozhází. Vystoupení bylo příjemné, ale zvuk no jako v betonovým prostoru kde je málo lidí. Většina pankáčů totiž stála či zmožena ležela pře KD a čekali až budou moct dovnitř zadara. Po koncertě, který nám spestřovala krásná, ale totálně opilá dívka pády do stojanl a odposlechů jsme se rychle odebrali směr Olomouc. Karla zasekla Houba, která moc ráda kouří, ale neumí si ubalit což Kája umí, takže sme pak museli jet 180 Km/hod. abychom byly v Apetitu včas.
..4.11.2005 @ 4.11. Lomnice nad Popelkou - klub Aion
Město Lomnice je nad Popelkou a místní pivo se nazývá "Veselé". Vědom si těchto faktů si náš řiditel Pájíček podmínil, že na tuto akci nebude řídit, protože by se rád poveselil Veselým pivem, že ho nakonec Lomnice zlomí sice v plánu nebylo, ale jak sám řekl "nejlepčí je to neplánovaný vole". Takže jak to tenkrát bylo když Pájíček neřidil: Na místu činu jsme se opět sjížděli podivným způsobem. Část souboru vyjížděla z Pardubic dodávkou s tím, že povezou pana Jirků z Houby, který v Pardubicích studuje místní prestižní univerzitu. Na oplátku, že Hrdla přiveze z Prahy Makaka, kterej zase studuje tam. Pan Jirků se zalekl společné cesty s Volantem a se lživým odůvodněním " byste mě strašně vožrali a zhulili" si sjednal soukromý odvoz. V dodávce bylo veselo. Pájíček se snažil Jendovi oplatit všechna příkoří z předchozích cest kdy řídil on a taxi v objetí s panem Zděnkem, který je členem všech veselých uskupení páč nikdy neřídí, mocně zavdával z lahví kvalitního vína z Lídlu. Když Makak s Hrdlou dorazili s 30 min předstihem již je Pájíček se zářivým úsměvem vesele zdravil od büznistische a hlásil, že si musíme dát Veselé pivo-medové, že je prej nejlepčí a dělá mu moc dobrou náladu. Místní klub byl velice slušně zaplněn a nálada byla velice veselé kort, když nám Pájíček každou chvíli přišel ukázat nějaký veselý alegorický vůz. Jako třeba strkal Jendovy pod nos čerstvě otevřenýho lahváče řka "dal by sis co?"a když si chtěl Jenda aspoň líznout nabízené lahody na kterou se vyloženě klepal zadul Pájíček "co děláš vole, vždyť řídíš ne vole?, nesmíš!" vytrhnul mu lahev a demonstrativně začal předvádět jak mu to moc chutná. Houba hrála jako z partesu a celý klub se mocně točil. My jsme se už taky točili a všem bylo krásně. Pájíček vesele prodával produkty svého stánku, který si upgradoval zbožím od Houby a jako marketingový trik si vedle sebe postavil překrásnou houbařku Marky, což docela pozitivně fungovalo na byznis, ale ne na Pájíčka, páč Marky měla v ruce lahev vodky s džusem a Pájíček pořád ublízaval, že je to moc velká dobrota a že si trošku dá až lahev nějak podezřele počala usychat. Když sme šli na plac Pájíčkova hvězda zářila opravdu mocně. Předváděl takové krásné show, že se nám tajil dech co se svým mocným tělem dokáže. Nejodvážnějším prvkem bylo asi trojité salto z basového komba s kytarou na krku. Jeho přistání stylem "kamená koule schozená z hradeb" bylo sice efektní, ale pokácení stojanů na mikrofon a kus bicích nás trošku rozhodilo, hlavně smíchy. Lidé byli na stejné vlně takže to bylo úžasné hráli sme trošku víc pod své možnosti zato mocná velkovýpravná show plná roztodivných alegorických vozů vše vynahradila. Lidé nás nechtěli pustit z podia a když si vyřvali 4 přídavek, Pájíček už neměl ani na jedná kytaře žádné struny tak vyhodil Karla z poza bicích, poručil si na podium Jirků a Martíčka z Houby a jal se hrát jejich kultovní skladbu "Pádlo". Jirků vůbec nevěděl kde je a co se děje a proč je na podiu sám s Martíčkem a má na krku Makakovu kytaru taxe smál. Když pochopil, že se hraje Pádlo zapnul si autopilota a odehrál vše jak má. Zbytek Volantu křepčil po podiu a večer tím nádherně vyvrcholil. Dohráli sme, ale balit se nám nechtělo tedy balili sme, ale ne věci. Na ty došlo až o hodně dýl. Když sme se už hodně smáli namíchal Karel kultovní nápoj Houba a kde se vzal tu se vzal zářící Pájíček a že prej "zabavuje se". Vobrátil si láhev do sebe až se v ní dělal vír a dotýkaly se její stěny sebe navzájem. U toho tančil před Hlubočákem, aby viděl jaký to je když neřídí. Pak nám předvedl nádherný balet "Jaxe vrací Hlubočák z koncertu když neřídí" u něhož chodil jak krasobruslař s obrnou a kopuloval s dodávkou. Pořád nadával Hlubočákoj že je hrozně nudnej a že když on ředitel dělá takovou kvalitní show on se musí smát nejvíce a ne se tvářit nasraně stylem "co je to za vožralu". Když sme vyjeli Pájíček nám počal vykládat, jak se má krásně a jak je šťastný a ukazovat Hlubočákoj jaxe nemá chovat spolujezdec. Když na něj asi po šesté upadl řka "tohle ty mě udělat ti dám tečku, promiň Honzo fakt promiň tohle mi nesmíš nikdy oplatit fakt ne" rozhodli jsme se ho znehybnit pásem. Bohužel Pájíčkovo tělo ve spojení se zimním oblečením se ukázalo jako problém páč rolopás téměř nestačil nakonec se povedlo spojit oba konce a Pájíček byl hezky zafixovanej a už nezlobil. Zastavili sme na benzince na občerstvení. Zrůdný Karel nečekaně koupil láhev Klokana, kterou se ku překvapení všech, Pájíček, který mezitím snědl všechno co se mu nabídlo a ještě něco navíc, rozhodl zlikvidovat a mocně si z ní opět přihýbal až sme se báli, že se na nás nedostane. No aspoň bude spát a přestane zlobit radovali sme se jakej je dnes ředitel tolerantní. Cestu domů jsme si příjemnili veselou elektronikou od Nihilistů a bavili se spícím Pájíčkem, který už nezlobil a když sme správně tahali za fixační pás vesele kýval hlavou do rytmu. Postupně sme se všichni vystřídali v roli loutkáře a paxe taky rozhodli spát. Najednou sme před Bohdančí a Hlubočák huláká s poza volantu o pomoc. Zůstal totiž na živu sám a kromě řízení musel ještě pacifikovat Pájíčka, kterej nějak ožil, naučil se zbavit fixačního pásu a pořád otevíral dveře a chtěl vystupovat za jízdy.Pomohli sme mu ho párkrát připoutat pak, ale bylo jasné, že důvodem Pájíčkových útěků není zlobení, ale chuť blinkat. Hanzi rychle zastavil za kruháčem na lázeňském náměstí vypustil to ředitelské motovidlo ven a zaparkoval za rohem. Z Pajíčka vylítalo takový podivný růžový marschmellow, procházka noční Bohdančí mu taky udělala líp, takže když přivrávoral hned volal "co je vole jedem ne?" Při vykládce ve zkušebně si Pájíčeku ustlal na konteineru a nevbudilo ho ani když sme po vykládce do konteineru vyhazovali bordel z auta. Jen se vesele vozil na víku a spokojeně spinkal. Taxme do něj kopli a najednou vyskočil a začal klasicky po řiditelsku rozkazovat, že jedem vole jedem, to je hodin, kurva kde sme se tak zdrželi atp. Když sme ho dovezli domů zjistil, že nemá klíče od bytu a že musí zvonit na svou manaželku, která ho prej nepochválí, když sme ho chudáčka takhle vožrali. Manaželka Kačka je však žena znalá a tolerantní takže vše proběhlo bez křiku a bez válečku na nudle. Ráno se pak Pájíček hlásil ztrhaným hlasem do telefonu a domáhal se vstupu do zkušebny, že prej nemá klíče ani věci a že nechápe proč a že taky nechápe proč si nic nepamatuje když měl jenom 5 piv.
..22.10.2005 @ 10 let HOUBY - Usti nad Labem
"...Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho ani vy..." zpívá božský Kája a má pravdu. Je to neuvěřitelné, ale ústecká skupina HOUBA už existuje 10 LET!! Že to bude mocná oslava jsme tušili, ale že to bude skutečně mega akce se vším všudy i nás protřelé kejklíře zaskočilo. Po velmi dlouhé době jsme si dali zkoušku. Respektive chtěli sme si ji dát, ale okolnosti tomu nechtěli. Po třech písních vypadl proud. Když znovu naskočil nevydržel ani 1 píseň a vypadl zase. Když opět naskočil ani sme to nestihli zapnout a bylo utrum. Najdnou se tam objevil podivný mužíček v teplákách a tvrdil, že to vypíná on a že to teď vypnul nadobro a nepustí, dokud mu nezaplatíme proud za 3 roky zpátky. Marné bylo naše volání, že poctivě platíme nájem a že naše aparáty mají spotřebu asi jako silnější žárovka a že když je pustíme 1 za měsíc opravdu to nezpůsobí energetickou krizi. Pán řekl a co řekl to udělal. No co naplat vyrazili sme nacht Ústí nad Labem nenazkoušení s odhodláním to nějak zapankovat. Zastavili jsme na nejbližší benzínce za PCE páč Pájíček dostal strach, že zhubne a Jenda že vystřízlivý. Inu nakoupili jsme si pár lahví dobrého vína a hurá na cestu. Lahev od lahve byla cesta veselejší a hovory zajímavější, takže když sme dorazili do Ústí nálada na palubě byla přímo skvělá. Klub lépe řečeno socialistický megakulturák nás uvítal obrovskou cedulí "Litujeme vyprodáno" .To je teda něco, tomu říkáme podpora kultury!! Oba sály a přilehlé prostory plné pankáčů a krásných pankerech a další několik desítek venku co by chtělo taky dovnitř. Prostě paráda. Přivítali sme se s Houbou a šli se veselit do zákulisí. Tam jsme potkali Sex Deviants, kteří už měli hrát, ale nehráli páč byl skluz a krátili si čas inhalací. No nenechali sme se zahanbit a za chvíli už rudooký Karel hýkal na ulici stojíce v okně a močící z druhého patra. Do toho hysterický Zděnek hýkal "Kájo neblbni, nech toho, takhle přesně začal kariéru jeden náš vozejčkář" Najednou Devianti zmizeli na podiu a my osiřeli. Jenda se úplně ztratil, naposled viděn v obětí miniatury hezké pankerky. Káju močení nějak rozparádilo a šel ještě konat druhou stranou a to jako správnej zálesák ven před kulturák jen s kapesníkem že tak je to prej největší luxus. Když tu najednou "Co je vole? dělejte ne?, kde je Hlubočák, kurva chlapi nehulte to, máš naladěno?" z těchto a dalších slov jsme pochopili, že se asi schyluje k našemu vystoupení. Nachystali sme si všechno potřebné a vtrhli na podium. Porušili sme pankový zákon a namísto předepsaných 5 min. jsme zvučili minut 7. Hlavně kvůli poctivosti zvukaře, který nutil Káju zvučit každej buben zvlášť. Nu ale najednou jupí tralalá a celý sál tančí a my hrajem a točíme se stejně jako těch 800 lidí před námi. Koncert je krásný. V zákulisí stojí pohledné houbařky a svůdně na nás mrkají. Když si za nimi občas při hraní odskočíme zjistíme, že nám tam zřídili příjemnou zkuřovací stanici. Což nás těší a Pájíčka netěší. Pájíček si přinesl na podium obrovskej stůl a židli a vesele na nich křepčí a dělá rozličné alegorické vozy. Jako zprávnej pankáč ho tam po vystoupení nechá a celý večer pak posloucháme od po nás jdoucích kapel "kurva kdo tam dal ten stůl se tam dost plete" což je zábavné. Po nás bouří Houba a zve si najednou podium hosty. Inu co. Jdeme tam taky. Převlékneme se do naha "pouze do činelů" a jdeme gratulovat. Lidé šílí, Houbaři nechápou. Pak jim slavnostně předáme náš dar a to kytici naši oblíbených lučních zelených květů. Majkl je dojatý k slzám. Karlovi spadne činel a blesky bleskají. V zákulisí nás vítají jako válečné hrdiny a mocně náš výkon oslavujeme. Najednou se zjeví Pájíček a moc nás nechválí a vyzývá nás k odjezdu. Když se vše naloží a Jeník se náležitě rozloučí a všichni se nainhalují jedeme. Po autě zase lítá Zeppelin a Pájíček nás moc nechválí a dává nám rady do života. Prý ten život nežijeme, ale krájíme a někteří z nás jsou prý už za Break point a jedou z kopce byť si myslí, že jdou stále do kopce. Jeho slova si bereme k srdci a na benzince si koupíme dvě lahve luxusního šampusu a pizzu. Jednu lahev vypijeme k pizze druhá se někam ztratí páč si nikdo z nás nepamatuje události po otevření druhé lahve. Jen nějaké mlhavé záblesky které uvádím tak jaxem je zaznamenal: "Karle seš doma", "Zděnku, Zděnku dělej, Kurva Zděnku nespi, hele pomožte mi ho vyndat", "Nechte mě co je? kde to sem, já nechci kluci aha tak jo ahoj" "Je hele ve zkušebně se už svítí", " Hanzi, Hanzi seš doma" "Co? já? kde? aha tak čau" "Zastav mi tady na křižovatce já se radši projdu" "No když myslíš hlavně neusni někde v křoví" "Neboj" Tak takhle nějak to bylo, Všechno nejlepší k narozeninám HOUBO!!
..14.10.2005 @ Přišel, viděl - LITOVEL
Litovel a Drát. To jsou dvě slova která patří nerozlučně k sobě. Litovel je krásné moravské město a Drát je krásný punkový pořadatel, kterého máme moc rádi neboť je veselý jako my a kromě slavného Drátofestu pořádá i pankové tancovačky v Litovli. Inu rock se s rockem sešel a opět jsme vyrazili na Drátovo pozvání do Litovle na vystoupení. Zdejším rockovým klubem je místní kino. Což je poněkud zvláštní prostor, ale profesionální pankáče jako jsme my nic nezaskočí. Vyrazili jsme k velké radosti Hlubočáka Divočáka, který neřídil Žirafou směr Olomouc. Hanzi dorazil do vozu se síťovkou lahváčů což malinko zklamalo Ing. Vlasoše-stavěče ropných plošin, který se vrátil na chvíli z Norska aby mohl Makak jet na Kypr (sme holt taková kosmopolitní kapela) a který se těšil jaxi odpočine od norské prohibice a ihned tasil ze zálohy flašku vína. Cesta hezky ubíhala, když tu se pře Litomyšlí ozvaly podivné zvuky. To se nenasytný Pájíčkův žaludek hlásil o svá práva. Pájíček nechtěl nic riskovat a okamžitě zastavil na místní benzince aby se "napapal" jak s oblibou říká tomu, když požije tří běžné family porce. Zbytek souboru právě vyprázdnil síťovku i lahev vína a zastávku přivítali k doplnění zásob. Kousek za Olomoucem je zakopaný bludný kořen. Nikdy nevíme kde odbočit a kudy to do té Litovle vjíždíme. Takže jsme tradičně bloudili, nechali se posílat místňáky tam a zpátky, až sme konečně našli náměstí s uvedeným kinem. V ústrety nám vyběhl Drát lačný bylinného omámení a zklamaně pronesl "..jé von už s váma nehraje ditributor LOL"? Karel se podivně zaculil a Zděnek začal hystericky hýkat "..ach bože nic se nezměnilo, nic, je to furt stejný.."Vstoupili sme do sálu a zjistili, že je zde opět přítomna rodinná zvukařská společnost, která má ten nejbezcitnější aparát jaký existuje. Najednou se přiřítily studentky 7. třídy základní školy a počaly se chovat jako by sme byli Lunetic v jeho slavné éře. Bohužel měly vycházku jen do 22:00 a naše vystoupení bylo naplánováno kolem 22:30. Taxme se alespon dívkám podepsali do čtenářeského deníku kam si vylepili i vstupenky a že prý to mají do školy na referát. No tomu říkáme moderní výuka! Co s načatým večerem? No Karel zašátral v pytlíčku a hned se nám udělalo krásně v nejlepším se přivalil řiditel a hned začal lamentovat "jak to že se Hlubočák nesměje když neřídí?" "no vono lepší když před hraním nehulíte" dodal v zápětí netuše, že bylo právě típnuto tak že se Hlubočák začal smát a všechno prozradil. Když dohrála místní hutná "Hudry-Hudry" kapela vydali sme se hrát. Hraní bylo krásné, a to i přesto,že nastal zvláštní jev. 150 pankáčů se totiž netočilo tak jak jsme zvyklí,ale bedlivě poslouchalo a my hráli jak myši na cimbály. Ono totiž zkuste si pogovat na šikmé podlaze v kině mezi sedačkama. To fuck nejde. Nečekaně jsme oprášili starou dobrou "Heavymetalovou" aby si pan inženýr taky něco užil. Hraní to bylo překrásné a lidé úžasní. Po koncertě sme se odebrali do víru dění a hezky se veselili. Karel neustále dokazoval Drátovi, že je plnohodnotná náhrada za Lukase, takže Drát za chvíly vypadal jako velmi, ale velmi veselý svářeč. Pan řiditel prodával upomínkové předměty a všichni byli spokojení. Najednou se přišoural zakřiknutý pan Zděnek s rudými stopami prstů na tváři. Dělal jakože nic, ale naše bystré oči ho odhalily a hned jsme ho podrobili křížovému výslechu. Po natáhnutí na skřipec se přiznal, že měl konlikt u stánku kdy se posmíval nějakému hromotlukovi s vadou řeči co si chtěl koupit triko Volant i s ramínkem a řediteli se nějak nedařilo mu vysvětlit že ramínko v cenně není. Pan Zděnek starý to sociál se jal situaci řešit a počal na pána dělat provoklativní obličeje a přidrzlé opičky. Ten to druh lidí mají amputovaný smysl pro humor takže pánovi vystartovala ruka a milej pan Zděnek dostal takovou facku že se dvakrát otočil dokola. Cestou zpět jsme si hráli na vzducholodě. Karel koupil 2l koly, 2L poctivého krabicáku "Za 17 - suché" a namíchal posvátný nápoj všech pankáčů. Červenookým členů skupiny tvary lahve připoměly vzducholodě, takže se celou cestu chichotali, že po autě lítaj Zeppeliny. Alkoholu odvyklý Ing. Vlasoš zmutoval v pana Špejbla a před barákem nechtěl vystoupit. Když mu bylo pomoženo, odešel stylem rockové hvězdy menší oklikou ke vchodu do domu. Litovel je krásná.
..7.10.2005 @ Klešice u Heřmanova Mestce
Tak tohle se nám už dlouho nestalo. V pátek jsme totiž zažili super koncert, až na to, že jsme vůbec nehráli. Jak bylo domluveno, svozil nás postupně sám pan ředitel, který se právě vracel z týdenního pobytu v Brně, kde se účastnil mistrovství svět v pojídání řízků a umístil se na krásném prvním místě. Svoz hudebníků trošku dramatizoval fakt, že Pájíček jel novým vozem, který koupil své půvabné ženě, aby byla samostatná a neopotřebovávala Žirafu cestami po nákupech. Prý ho potřebuje vyzkoušet. a hrozně se bavil tím jak jsme mu do auta nechtěli nalejzat páč jsme plaší hoši a nejdeme hned tak s každým kdo na nás blikne. Naložili sme vše potřebné a vyrazili směr Heřmanův městec do obce Klešice. Cestou nám vykrvácel do úst bulharský medvěd takže sme se dostavili na místo náležitě připraveni vystupovat. Pohled do sálu kde zrovna zvučila Promile nás trošku zaskočil. Krom Promile a zvukaře tam nikdo nebyl. Následně jsme pochopili, že Promile nezvučí ale hraje a že zatím dorazilo 15 lidí. Pořadatel přiznal, že nějak opomněl vylepit plakáty, ale že lidi určitě přijdou ať chvíli počkáme. No dal nám k dispozici sud piva tak to čekání nějak přežijeme ne? Po 22:00 hodině se počet návštěvníků dramaticky zvýšil o dva, takže jsme se rozhodli nenutit pořadatele doplácet na jeho vlastní naivitu a radši jsme se vydali domů bez vystoupení. Jakmile z ředitelových úst zaznělo „sereme na to za chvíli odjezd“ do 30 minut se zbylý členové kapely změnili v totální mátohy. Jako když se protrhne hráz. Melich nevěřil svým očím když se k nám po té půlhodině vrátil co se dá stihnout se sebou udělat. Nahnal nás do auta a celou cestu trpěl naším halekáním. Pak najednou povídá „taxem mluvil s Kačkou po telefonu, říkám ji“:“No Kači tak lidi tu nejsou tak mi pojedeme domů“ a ona „taxe tu stavte pro tu knížku, když jedete tak brzo domů, ráda kluky uvidím“ „Nestavíme Kači víš, teď už to nejde“ a ona na to „aha oni už jsou kluci v tom stavu jo?“ „Jsou Kači jsou“ na to Melich. „No co, my sme v jiným stavu, Kačka je taky v jiným stavu, taxi budeme rozumět“ začali sme halekat a plánovat mejdan u řiditelů. „Jo to určitě, hodím vás do Ponorky a nazdar“ uzavřel to Melich. V Ponorce bylo o trochu více lidí než v Klešicích, ale taky to nebylo mnoho. Zrovna hrál „Navar“ což je vlastně jinak poskládaná Promile. Ostatně každý kdo umí v Pce hrát má minimálně dvě kapely to je takový místní pravidlo. Ponechání Melichem na pospas počali sme si užívat veselostí. Když sme vypili a vykouřili větší množství než malé rozhodli sme se vyrazit k odchodu. Když tu náhle alkoholik pan Zděněk zjistil, že nemá klíče od bytu a že zrovna nemá náladu budit maminku ve 3 ráno v jiném stavu. Rozhodlo se jít k Makakovi. Cesta je to příjemná a aspoň nás trochu probere řekli sme si. Zděnek celou cestu brblal, že je to strašná dálka a že je na pochody smrti už starej. Karel s Makakem si krátili cestu tím, že se navzájem házeli do křoví čemuž se Hlubočák smál tak až se počůral a tvrdil že ne. Když vylezl Makak z jednoho křoví s roztrženou koženou bundou a natrženejma riflema Hlubočák se málem smíchy posral, takový je to škodolibý parchant. V penzionu „U Makaka“ sme si udělali hezký večírek. Makak nám uvařil dobrotu a otevřel pandořinu skříňku s tím, že potřebuje zlikvidovat přebytky kořalky. Po jídle a veselení se kouřem na balkoně najednou Hlubočák spanikařil a že musí domů aby ho maminka nehubovala. Nakazil tím i Karla a oba v 5:30 vyběhli do ulic. Copak Hlubočák, ten to má přes koleje 300 m, ale proč běžel Karel ze Slovan do Bohdanče pěšky je nám záhadou a on se o tom nechce bavit. Ráno nebo spíše dopoledne se Zděnek probudil totálně dezorientován na společné posteli vedle polonahého Makaka a ihned počal brblat. Když se mu ucpala huba kafem a tabákem byl přes zkušebnu odvezen domů řidičem který by jistě ještě nadejchal. Cestou v autě volal své ženě „no Káťo bylo to jako vždycky jenom jsme nehráli“
..30.9.2005 @ Praha - Mlejn
Minulou sobotu jsme zahajovali klubovou sezonu koncertem v Kolíně no a tento pátek jsme již pokračovali a to v pražském klubu Mlejn s legendární skupinou N.V.Ú. S tímto spolkem často nehráváme (ředitel to zakázal po policií rozehnaném pobytu na hotelu ve Frýdku) taxme se moc těšili na naše staré známé. Na akci jsme se vydávali ve dvou družstvech. Až na místě samém jsme se totiž měli sejít s Makakem, který se vracel z lázní Třeboň. Vše proběhlo jak má neb jsme profesionálové. Makak dorazil svým sportovním závodním vozem pln zážitků z cesty z jižních Čech neb si vzal do auta stopařský pár, který celou cestu nutil poslouchat DEBUSTROL a MACHINEHEAD. A následně si užíval klasickou pražskou zácpu pátečního odpoledne když jel na Žižkov pro trika a pak přes celou Prahu do Stodůlek. Ale vše dobře dopadlo a ve 20:00 za zvuku kapely Levák Bob jsme se všichni zdárně sešli v šatně klubu Mlejn. Hned jsme si dali vítací pivo a dýmku míru a veselili se. Zábavu nám počal kazit ředitelskej když vtrhnul do šatny řka „co je to s váma se všema? Všichni máte krvavý očička a tvrdíte mi že je to alergie, nějaká epidemie? Ale alergie není infekční přece.“ Následně nás vyzval k přípravám na vystoupení což způsobilo všeobecnou paniku neb se všichni vydali k baru zajistit si pódiová piva. Koncert byl krásný. Luxusní zvuk, atmosféra nepopsatelná, dovoluji si neskromně říci pro nás typicky Mlejnová. Moře divokých Pankáčů a Panáček, kteří se točili jako by to mělo být naposled v životě. Mlejn máme moc rádi a díky moc všem kdo nás podpořili. Po koncertě jsme se chladli v šatně za zvuku N.V.Ú. a vůně Sikyho bylin. Paxme se rozutekli po sále. Hlubočák-Divočák se zcela nečekaně vydal na bar kde se potkal se svým milovaným Jiřyčkem a ihned rozpoutali rumovou vánici. To mělo za následek že když konečně dorazili dámy na ten večer objednané po té co ho viděli ihned změnily plány. Hanzi se jen smál řka „měli jste dorazit včas“. Do toho přilít ředitelském a že honem honem balit. No balení vypadalo asi tak že jsme se Zdeňkem a Karlem nosili kde co, Melich stál u auta a nadával a Hlubočák se jen potácel a smál. Potom si našel kus kabelu a snažil se nás s ním všechny sešvihat. Následně ho popadla panika že nemá basu. Chvilku jsem ho udržovali v napětí ale když si začal vynucovat informace výhružným točením kabelu radši jsme mu řekli že ji má v autě. Ředitel šel vyjet se Žirafou a Makak šel prozkoumat klub zda tam něco nezůstalo a ejhle plná krabice úplně nových triček Volant se v klidu válí v šatně na zemi. No to byl nález! Okamžitě běžel za ředitelem s výhrůžkami a oprávněným nárokem na láhev Beaujolais jako nálezné. „Ale prosím tě zrovna jsem proto šel ne?“ vykřikoval Melich, „no ty vole já vo tom věděl, bych přece nikdy nic nezapomněl ne?“ nakonec dodal „Já ti dám láhev „Božolé-vole to určitě počkej, to bude božolé vole“
..24.9.2005 @ Kridla u Noveho Mesta na Morave - festival Kridla
Jako slavná kapela sme se vydali z Kolína směr Křídla dvěma vozy. Kuřácký vůz ve složení Jeníček, Makak Carlos, ředitel ihned zatrh, řka Jendovy "podívej se jak vypadáš ještě máme hrát ty vole" a místo Karla k nám do auta posadil krasavce Zděnka aby na nás dohlédl. No pan Zděnek má problémy s prostatou a neustále nutil kuřácký vůz stavět což ředitel kvitoval vulgarismy a od něho nakažený Karel rovněž. Karla zklidnilo když ho Makak mohutným úchopem vyválel na pomočeném chodníku a ředitel je holt ředitel slovy Švejak "ten je tu přece vod toho aby nám nadával ne?". Zděnek je velmi zdatný diskutér zejména na dvě témata a tak nám cesta hezky utíkala Zděnkovým vyprávěním o jeho celoživotním koníčku sbírání známek a za zvuku romantické kapely Debustrol. Náhle se ozval hrozivý zvuk. A již tak dost vytuněný sportovní vůz náhle začal vydávat vytuněný zvuk. Vyplašený Makak chtěl zastavit, ale červenooký Jenda se jen smál a říkal že je to v pohodě akorát to malinko víc chlastá, ale že ten zvuk je super, že to zní jak škocna z Rallye:) Už jen pětkrát zastavíme Zděnkovi na chcaní a sme tam, libovali sme si a skutečně bez problémů jsme dorazili na místo. Jednalo se o roztomilý festival v místní Sokolovně. Ta byla pěkně našlapaná (asi 350 lidu). Ředitel šel přeparkovat vůz a přikázal nám zůstat před budovou. Po pár minutách nás čekání na mrazu a dešti omrzelo a s vidinou že na nás ředitel zapoměl a cpe se někde řízkama jsme se vydali ho hledat. Nejprve sme se pokoušeli vlézt do objektu přes VIP stan to nešlo
taxme to zkoušeli přes pokladnu tam nám bylo řečeno že náš ředitel již pro nás nafasoval pásky a že je v šatně což je z druhé strany objektu. Vtrhli jsme do šatny kde se již připravoval Medvěd 009 ale ředitel nikde inu vylezli jsme přes na podium kde taky nebyl pro pivo sedli si v šatně a čekali náhle se brunátný ředitel objevil počastoval nás několika vulgarismy a rozdal nám pásky. Festival měl skluz takže sme vzniklý čas trávili
obchůzkou areálu před čajovnou kam nás táhl pan Zděnek jsme potkali muže s dýmkou,inu dali oni, dali sme my a bylo nám hezky. Pan Zděnek prskal jako křeček, ale my víme že je to jen ze závisti že neumi to co my. Náhle naše staré hodniny odbily jedenáct hodiny a my museli ke strojům. Podium bylo malé a tiché a zatažená oponu vytvořila útulnou atmosféru na zvučení. Nazvučeni jsme byli v souladu s pankovým zákonem za 5 min. Náhle se opona roztáhla a my zírali do narvaného sálu točících se pankáčů. Koncert byl krásný. Hrálo se super zvuk muže z poličského rockoupání taktéž a my nestačili přidávat. Karel byl mokrý jak hadr pod okapem a neustále se ptal jestli tyhle sauny budou celou zimu když sme mu oznámili že ano, nervově se zhroutil a musel si ubalit lék na nervy. Oslavovali sme zahájení klubové sezóny až nás ve 2:00 ředitel rozehnal. Chlapci nastoupili do žirafy Makak do vytůněné Felcky. Cesta Nové město-Třeboň byla šílená. Řvoucí motor bez výfuku mlha
hustá tak že by se dala krájet a možná ještě víc. A do toho v Jihlavě příslušníci PČR. Jali se Makaka důkladně proklepnou po všech stránkách když zjistili že není hledaný nemá kradené auto a dechový test je negativní oznámili mu že mu nesvítí světlo a ať si to opraví. Další cesta opět pokračovala pomalu klikatě a mlhavě. Příjezd do Třeboně 5:15. Chlapci naopak uháněli vysočinou v žirafě povětšinou tzv. "Mailem" a dorazili kolem 4:00. Plní sil. ¨Tímto byla zahájena klubová sezóna 2005/2006.
..24.9.2005 @ Kolin - Festival 360 minut
Protože pankáči neladěj nezkoušej a nic neřešej vyrazili jsme z vesela do Kolína ačkoliv, jsme měsíc nehráli, nezkoušeli a s Makakem se dva měsíce neviděli páč srpen hrál Vlasoš a celé září je Makak na lázeňské kolonádě v Třeboni, kde se dostává z toho, jakým životem žije a s jakejma lidma se to stýká. Chlapci se potkali ve zkušebně kde jim Pájíček předal dárky ze své luxusní dovolené ve Francii. Jednalo se o propagačních letáčky z letadla a hotelu Hilton. Mezitím Makak několik desítek Km odtud uháněl svým sportovním vozem Škoda Felicia Sport-line jihočeskou krajinou směr Kolín. Kdo ví jak vypadá naše prestižní dálnice D1 tuší asi jak vypadají silnice třetí třídy na trase Tábor-Vlašim-Uhlířské Janovice (tam naše staré hodiny bijí 4 hodiny)-Kolín. Když Makak dorazil cestou necestou do Kolína na náměstí do kulturáku dozvěděl se telefonem od pana ředitele, že má být za dvě hodiny na náměstí v kulturáku. Posílen touto praktickou informací vydal se zkoumat útroby kulturáku. V sále potkal Totáče. Pivem a narkotiky rozjařený Pešator mu vesele krkal na pozdrav a Pípa na něj halekal "nazdar ty smažko" jak krásné přijetí po týdnech strávených mezi protivnými šedohlavými geronty.
Totáči rozprodali byznis uzavřeli pár kontraktů s několika nadnárodními vydavatelstvími Swáťa uschoval pod košili naditou prkenici a zmizeli hrát do Budějc. Po pár minutách po nich dorazila na náměstí veselá parta vod Volantu. Pan Zděnek ihned kynul lahví Klokana, Divočák kouřil a Karel dělal tak provokativní obličeje až mu musel Makak zasadit pár wrestlingových hmatů na uvítanou. Natahali sme si věci k podium a chystali jít na pivo když tu náhle se vynořil pořadatel a že Indy a Witch měli nehodu a že nestihnou svůj set a honem honem ať jdeme hrát. Když sme si to jakžtakž postavili najednou, honem pryč, že INDY a Witch už jsou tam a že jdou hrát oni taxme se odebrali do zákulisí a najednou zase že honem honem zpátky, že Indy a Witch nemají gramofony páč si mysleli že tam budou. No nevím kdo ještě dneska v době DVD a MP3 používá vinil, ale proti gustu no dišputejšn. Takže hurá hrát, no dvouměsíční Makakova pauza se projevila hned na počátku páč nevěděl co je aktuální startovací písní, ale jsme profíci takže se dal second service a jupí tralalá už se hrálo.
Zvuk byl fajn lidé se najednou od někud vynořili a pařili jako o život. Atmosféra prostě "kůl". Po hraní jsme se odebrali na balkon požít něco párků špeku a piv. Tam sme založili kuřácký vůz.
