ZÁŽITKY
..8.12.2007 @ Slaný - klub Lokalita - Zimní Sváťa Valník
"Slaný=Swáťa=Dobrý akce" To je rovnice, která prostě platí a ani zarytý příznivce teorie chaosu jí nemůže zpochybňovat. Plni nadějných očekávání hraničících až s těšením sme se scházeli v naší ZK-árně co voní tabákem a vášní. Protože je svět barevný a lidé ruzní každý se těšíme na něco jiného málokdo však na hudební produkci nejméně pak (cenzurováno). Ten si dycky říká: "tak s nima pojedu, trošku se (cenzurováno)cestou, tam sem tam něco zahraju, paxi dám (cenzurováno) zase něco zahraju paxi zase dám (cenzurováno) no a paxi pěkně (cenzurováno) a ještě mi za to zaplatí. Jenda se moc netěšil, ale ukázal se jako vzorný člen kapely, přišel jen o 20 min pozdě, což je nejlepší letošní výsledek a dokonce se nabídl jako střízlivý řidič. Což například Žďěňka úplně konsternovalo (taxe nazývá jaxi čuměl s otevřenou hubou a nehejbal ses víš Žďěnku) neb on coby muž gest, alkoholik a vyznavač přetvářky nikdy nedokázal. Ale Žďěňkoj je jedno co pije a s kým pije hlavně když to motá. Tudíž sme hned museli stavět na ESSu a nakoupit lahve Ludmily a Vavřince, aby sme se nebáli jak to ten Jenda v tom S-maximouroj valí. Ikdyž sme vyjeli pozdě díky jízdním vlastnostem vozu a řidiče sme přijeli včas dle iteneraře. Překvapilo nás, že Swáťa pořádá akci v disco klubu, ale Swáťa ví co dělá neb je to pankáč, učitel, fotbalista, hospodskej a budoucí starosta v jedné osobě. Takže klub byl už nazačátek plný 300 řádívý posluchankáči co se točili převelice a ještě více. Hrálo se nám krásně. Slaný je prostě sladký. Škoda, že musíme rychle pryč páč pár sekund po tom co se zabalíme už přiopilý Pájíček zpívá píseň o nezodpovědnosti a bezohlednosti. Taxi stihneme alespoň chvilku poslechnout Doktor P.P. což je známý advokát Pečeňák,co si prý platí kapelu muzikantů, páč ho baví si hrát na zpěváka rockové kapely. Karel stihnul zabalit jen bicí.
..24.11.2007 @ Polička - Divadelní klub
Polička je bez debat naší druhou domácí scénou. Takový vztahy a atmosféra jsou jen tam a u Žluťáka. Proto sme se tam moc a moc těšili. Cesta z moravský, na to jak bylo hnusně a jak byli Jenda a Zdenda protivný, ubýhala velmi vesele. Karel nás bavil tím, jak mu vynadal pan zvukař, že je prej dobytek, páč do toho tluče tak, že ho není potřeba zvučit. Karel mu na to řekl, že se řídí citátem z jeho oblíbené knížky "how to become a drummer" který říká že: "keď chcetě mať dobrý zvuk je treba do bubna riadno udrieť" (Karel totiž sehnal jen slovenskou verzi této slavné publikace). Že se tím řídí upravdu pečlivě se můžete přesvědčit ka jakémkoliv našem koncertě. Rozebíráním toho, že bubeník musí mít "vánu" a musí umět do toho bubnu "pofádně tfísknout" nám cesta rychle utekla a v dobré náladě sme dorazili do poličského divadelního klubu postaveného z vůle, potu a dřiny místních pankáčů. Akce se pomalu a klidně rozjížděla. Postavili sme pódium pro Kulturní zřízenost a Punk floidy kteří byli našimi hosty a jali se veselit v zákulisí bylinnou kůrou. Čas sme si krátili natáčením materiálu pro další díl cyklu GEN tentokrát s názvem "Karel Pavelka - muž čo vie ako udrieť". Veselou zábavu nám zpestřil kulturně zřízený kytarista, kerýmu při první písni praskla struna a odsoudil se tak ke hře na rozladěnou valchu. Makak byl však milosrdný a během druhé písně mu kytaru opravil. Následně k nám vtrhnul ředitel kerej nakázal panu Žděnkovi prodávat s Ceckem u biznisu aby si mohl dát poklady místní kuchyně. Protože sme kamarádi šli sme k biznisu všichni. Jaxi tak vesele prodáváme panková suvenýry naběhne na nás Pájíček s mastnou pusou a že jako takhle né že jako čtyři zhuleniny kazej kšefta a že tohle je špatnej marketing. Taxme z vrozené skromnosti zatajali dosažené obchodní úspěchy a šli se zase veselit do zákulisí. K našemu překvapení byl už sál úplně plnej Punk floidama pěkně rozdivočelých pankáčů. Na nic sme nečekali a než bys řekl "Tílko" začali sme hrát. Úplně všichni včetně žen, dětí a starců vyskočili a počali se točit a hulákat. Atmosféra jak na Oasis live in Manchester. V kotli to vřelo divoce, kdyby tam byl Honza Werich nevěděl by co řict a ten vždycky věděl, co říct! Lidi nás nenechali jen tak odejít a taxe muselo přidávat a přidávat metat kozelce a radovat se jak je ten život krásný. Myslím že Polička je horkým kandidátem na koncert roku 2007 minimálně je už v první pětce. Radost však ukončil Pájíček vulgárními výzvami k odjezdu. Celou cestu pak řval jak tur neb neřídil. Nejvíce řval na Žděnka, že je pokrytec a a alkoholik kerej se bez promilý neumí pobavit, žděnek skutečně nepil a taxe nemohl bránit, cestou si vystoupil a už sme o něm neslyšeli. My se k ránu dostali do postýlek a hřála nás vzpomínak na punkové lidičky z města Poličky.
..24.11.2007 @ Kunčina u Moravský Třebový - Punk Revolution III
Akce v Moravský patří k těm nejhustším v ČR. Jedná se o akce pro ortodoxní pankáče. Představte si, že se na jedno místo sjede 3000 Karlů Pavelků a tři dny v lůně přírody požívají houbu, rum a špeky od časného rána až do pozdního rána. V zimní verzi se to koná v kulturáku a má to trošku menší rozměry. Pankáčů se sjíždí kolem 300, ale na intenzitě prožitku to nic nemění. Vyrážíme až pozdě odpoledne znaveni z předchozího dne neb většina z nás toho moc nenaspala. Jenda opět řídí a dává nám patřičně najevo jaxe mu to líbí. Je zamlklý až nemluvný. Ovšem kdo je mimořádně nasranej je pan Zděněk kerej dostal za úkol nastoupit do vozu až v obci Jaroslav páč do tý jeho pekelný vesnice uprostřed nicoty už nehodláme zajíždět. Žděňěk samosebou nemůže se svým zpola zkapalněným tělem na hlavní cestu dojít ty dva kilometry pěšky tak zde parkuje vůz své choti. Když nastoupí ani nepozdraví a okamžitě usíná páč je to prej s náma strašná nuda a bavíme se jen o pitomostech. V Moravský sme coby dup a k našemu údivu akce nemá vůbec skluz takže vlastně najíždíme hned na pódiu. Na místních pankáčích je vidět velmi zřetelně, že akce jede od 13:00. Nejvíce nás pobavila skupinka pankáčů namaskovaných přesně podle trendů časopisu Young Punker, kteří na akci dorazili luxusním mercedesem s kufrem plným houby. Stavíme pódium v totálně přetopeném sále takže se vše okamžitě pokrývá vlhkostí. Díky bohu, ale nic nezahoří. Hraje se fajny, ale zvuk je dost pokažen šílenou akustikou sálu navíc Pájíček trhá jednu strunu za druhou takže chvílema neladí vůbec nic. Ale pankáči se točí a mají radost že hrajeme. Bohužel vrcholem nesnází je notně posílený pankáč, který se nám motá po pódiu kací na co přijde, rozlejvá nám pivo do zásuvek a tahá Žděňka za saxofón. Když jej poněkolikáté posíláme dolů z pódia je velmi rozezlen a dokonce nám vyhrožuje násilím. Tyhle věci dokážou úplně pokazit náladu nám i posluchankáčům. Škoda, že pořadatel nezařídil nějakou ochranku, protože třeba hned po nás hrající Houbě tento hodný občan provádí ještě větší poťouchlosti. Halt když někdo neví co se sluší a patří zaslouží na zadek, ale to by musel pořadatel nějakýho toho drába najmout. Mírně rozladěni psychicky dohrajeme koncert se silně rozlaďenou valchou, rychle se zabalíme vyslechneme si pár nadávek od 15-tiletých za to, že nemáme připraveny psací potřeby, když oni chtějí podpisy a mizíme pryč s pocity rozpolcenými.
..23.11.2007 @ Jistebnice - KD
To zas byla jednou akce. Už sme dlouho nepředvedli divotvorný sjezd na akci, tak bylo na čase si to dát. Vlasoš si totiž na poslední chvíli vzpoměl, že musí bejt v Norsku a že nepřijede taxme museli na rychlo odvolat šíleného Makaka z mylování. Neměl moc radost, ale halt pank se neptá, cos dělal v létě. Taxme se rozdělil na dvě družstva. My vyrazili dodávkou na jih přes Vysočinu a Makak ze studií místo domů za láskou musel vyrazit pekelným rychlíkem směr České Budějice. Cesta nám pěkně ubíhala páč měli v akci francouzká vína J.P. Channette a Pájíček udělal granda a pár jich nakoupil. Dorazili sme do našeho oblíbeného kulturáku v Jistebnici městečku uprostřed, lesů vod a strání a užívali si místní atmosféry. Po chvíli volal Makak, že jako vlak dojel na čas do Tábora a že přesedá na čugálu ať pro něj zajedem páč jako 6 Km s plnou polní přes zasněžený pole pěšky nejde páč není žádnej Karel Pavelka. Vyrazili sme do železniční stanice Božejovice, která je uprostřed totální pustiny kde nic není kilometry daleko a která zpočívá v malém baráčku s kamny a ručně ovládaných závorách. Trošku nás překvapilo jak luxusní čugála to dorazila a že z ní vystoupil jen a pouze Makak sledován vyděšenými pohledy cestujících. Na pódiu zrovna dohrával místní Nohavica frontman kapely Keks a chystal se náš Milovaný Milan Smrčka zvaný Záviš. Místní pankáči nás neustále vybízeli ke konzumaci RUMu a zlobili se, že se tomu bráníme. Jedinej Karel si dával páč jemu Rum nic nedělá. Jenda na to koukal moc a moc smutně a mumlal něco vulgárního o řízení auta. Záviš byl úžasný. Lidé byť ho povětšinou neznali brzy pochopili že nezpívá v tajuplných metaforách a že zhudebňuje tu pravou realitu života a jali se divoce poskakovat jaxe jen na folk dá. Musel přidávat a přidávat. Super atmosféra. Kája měl už bicí nazvučený takže sme byli nazvučeni za 5 min a zvuk byl luxusní. Takový bezcitný vodposlechy sme neměli ani na festivalu Fuck for People. Lidí se sešlo celkem mnoho (i když asi mohlo více, leč 7km od nás hráli naši milovaní E!E) a točili se přemocně a nám se hrálo překrásně. Drzí pankáčové z první řady co nás prve faulovali rumama pokřikovali že je to slabý a že už nemůžeme za to sme jim naložili točáren že sotva dechu popadali. V zákulisí se už připravovala kapela Ticho deCafé taxme dohráli tak aby stihli ještě zahrát než naběhnou těžkooděnci a ejhle během našeho setu se kapela vytratila, zbyl pouze zpěvák, který oznámil že bohužel bubeník se vožral tak, že se nemůže hejbat, takže hrát nebudou. To je Punk!!!. Cesta zpět byla dlouhá a nahovno. Mlha hustá tak že by se dala krájet a možná ještě víc. Do toho řvou jako tuři Ředitel a Žďěňěk a hádají se o to kdo je větší vožrala a blbec. Domů díky mlze příjezd 5:00, čas na hovno.
..17.11.2007 @ České Budějovice - Velbloud
Opustili sme Kaplici a místo prohlídky jediného města v Evropě, které nikdy nevyhořelo Českého Krumlova sme se vydali opačným směrem na jihočeskou metropoli. Budějky se nám dlouho a dlouho vyhýbaly. Leč místní mladý pořadatel Ramon zevelel a tak jsme to podruhé jeli zkusit. Pan Žděněk si raději pevně přibil boty k nohám hřebíky aby mu zase někam neodešly jako posledně a prej tu trošku nepohodlí spraví sladký nektar tišící bolest zvaný RUM. Jak řekl tak udělal a nám už v hlavně zdálky zněl jeho řev, který nás čeká. Pan řídící kdesi ztratil své vytištěný itirenář cesty a taxme nevěděli kudy kam a jezdili po Budějkách a poslouchali jak nadává, samozřejmě že nám. On velký vezír, slunce jasné a hlava pomazaná by přece chybu nikdy nemohl udělat. Po optání se pár figur z dredama, který nikdy nejsou vzteklý, nikdy nespěchaj a vždy se smějou, sme našli hledaný klub Velbloud. Úplně jsme byli v úžasu! Klub je naprosto útulný, super profi vybaven vším potřebný včetně čističe lapače nečistot a zvlhčovače vzduchu. Pájíček brblá ,že je jako vedle v ulici preluduje Sto Zvířat a že je tam natřískáno a že jako co s tím. Karlovy návrhy jít to tam vytřískat zamítáme a jdem si zvučit aparát. Zvukař, byť působí silně neprofesionálně neb vůbec neartikuluje a skoro nemůže chodit, vytváří naprosto profesionální luxusní zvuk. Lidí kde se vzalo tu se vzalo a najednou je úplně natřískáno. Koukáme se na Karla jestli o tom něco neví a jestli na nás nebudou 100zvířáci nasraný. Ale Karel se z klubu ani nehnul, takže ty lidi fakt přišli sami o své vůli. Atmosféra? Normální hurikán Katrin. Jako to sme fuckt nečekali. Moc krásné zakončení 3 denního tour. Ale cesta zpět je daleká, mokrá, místy ledovatá takže na nic nečekáme a hurá severovýchodní stezkou k domovu. Pája se naštěstí vůbec nevožral a taxe mohl s Vlasošem střídat u Volantu. Páč Vlasoš si už vyrovnal hladiny po návratu z prohibičního Norska a mohl zase normálně fungovat a řídit. On je dycky první dva tři dny po návratu nepoužitelnej tak ono není divu když tam stojí 0,4 piva 450,- Kč.
..17.11.2007 @ Kaplice - Sportovní hala - Kaplický randál
Taxme si zase jednou dali koncert v novém místě a vybočili tak zavedenou horskou dráhu do nové atrakce. Kaplice je místo nám neznámé, ale název akce Kaplický randál nás lákal k vyzkoušení už jen proto, že se nám líbí panika kolem nové budovy národní knihovny na Letné. Bohužel zima kopla podzim do prdele a řekla "eď tu velím já"takže na Vysočině opět brutální kalamita. Ale na každou fintu existuje protifinta a na tu krávu paní zimu my máme S-Maximoura. Páč toho se ňáký menzes paní zimy vůbec netýkaj, až by se dalo říct, že na to kašle jak je a jede pořád stejně. Na tyhle dálkový jízdy je prostě vynikající. Dojedeme do města kerý je skoro až v Rakousku a nestačíme se divit. První ročník festivalu, proti kterému se sepisovaly petice a paní z kulturního oddělení uvedla do místních novin, že je neklidná, se koná v sportovní hale. K našemu překvapení je hala plná pankáčů a né sportovců. Bohužel hala vůbec není disponována na kulturní akce a tak má akustiku jak katedrála svatého Víta což je, když nejste Janáčkovo kvarteto, dost na piču (čti složité). Zkusíme se tedy nazvučit a je to docela utrpení. Skoro se nedá hrát, poněvadž slyšíme furt nějaký odrazy. Ale my i pankáčové se točí, i když je znát, že nás tam moc neznají a že se tam moc akcí nedělá. Ostatně jedná se o první ročník festivalu a obdivujeme pořadatele, že vůbec něco takového uspořádali! Před náma hrají naši kamrádi Totáči, včele s Pešatorem, kteří teď mají novou desku (myslím že už 11-ctou stejně jako kapela Team, kerou mají moc rádi). My ji bohužel neznáme, ale Pájíček si to prej pouští na baráku a tvrdí nám, že je to super, ale že nám to nepujčí páč bysme si to vypalovali a to on nemůže podporovat. Sice nevíme jak může u vrtání, sekání a zdění docenit kvalitní huidbu, ale halt "pravdu má náčelník". Dohrajeme a pomalu mizíme páč nikdo neječí vysokými hlásky "Žděňku"!
..16.11.2007 @ Praha - Vagón
Bohužel klub Wagon v Brodě musel ustoupit novému autobusáku, ale klub Wagón v Praze je naštěstí v památkově chráněném objektu první zóny, takže se hned tak bourat nebude. Když přežil vlnu Dance-Music, návrat Zombie-Popu a pravidelná vystoupení Jet Beatu v čele s Krásným Kůprem a naším panem Zděňkem, který v té době ještě tolik nepil, ale o to více čmelákoval, přežije už všechno. Nejtěžší to měl ředitel, páč ten jedinej opravdu pracuje. Jenda pomáhá doma, Vlasoš měl dovolenou, Karel je cyborg a pan Zděněk.... Takže jedinej Pájíček musel opravdu po třech hodinách spánku vstát a jít řídit svět. Po práci máme rádi legraci, takže hurá ku Praze. Jede s námi paní ředitelová aby ji taky ten její někdy vyvezl a udělal něco pro rodinu. Kačka využívá poskytnutého volna naplno a neustále velí k útokům na bar . Jenda se nenechá přemlouvat a poskytuje Kačce krycí panákovou palbu. Klub je narvanej (skoro 300 lidí). Lidí ještě více než v Brně, ale tady je sál poloviční. Punk floidi nádherně dohráli, tak se vymlouváme Kačce, že už musíme jít a necháme jí svítit jako lampión vedle biznistische, no aspon je pěkně vidět na zboží. Lidé a žižkovští Pepíci se točí už v rámci zvukovky. Jak začneme hrát počne druhé pražské povstání. Chybí jen střelba páč jako barikád z lidských těl je dost. Pájíček doslova usíná na pódiu a lže nám, že prej tři hodiny spánku nestačí a že to není těmam panákama. Hraje se krásně a Jenda je opět krásný. Je mu krásně páč nic necítí a nic ho netrápí. Kdyby to viděl nebožtík Docent Skála, ten bych řekl "to neděláte dobře pane Hlubocký". Ale Jenda si pluje na vztyčených rukou veselých pankáčů za hranice všedních dnů a ani netuší, kdo Docent Skála byl. Po několika přídavcích se konečně dostáváme z pódia. Na Pájíčka se vrhá vášnivá fanynka ve věku asi našich rodičů a Pájíček jí říká slečno a ona omámena lichotkami zkupuje půl biznitsche pankových suvenýrů. Únava je fakt značná tak ještě poslední panák s Kačkou na cestu a hurá poslouchat ty Zděnkovy kecy podávané velmi nahlas. Cesta je kupodivu v pohodě a rychlá o to líp páč moudra je v autě alespoň 4 promile.
..15.11.2007 @ Brno - Favál Music Circus
Brno sme dlouho dobývali a dlouho se nám to nedařilo. Paxme najednou objevili klub Flavál a všcko bylo jinak. Od té doby sem jezdíme opakovaně a moc rádi. Sice to bylo ve čvrtek což pro je nás pracující pankáče (sakra to je protimluv) velmi náročný ale pankáč přece nic neřeší ne?. No ale Brno přeci jenom není za rohem, ale o pár ulic dále. Utekli sme z prací a domovů a sešli se v ZK-árně. Za vozidlo byl zvolen S-Maximour, ale za řidiče byl zvolen Karl Pawelka aus Bohdanecz Baden, což měl Vlasoš trest za to, že minule z Opavy celou cestu prochrápal. Ono by to tak nevadilo, kdyby bejval neřídil. Karl je zkušený kamioňák,kerej má papíry na všechno, objel planetu třikrát do kola a domluví se s každým i když neumí žádný jazyky. Vlasoš nakonec uznal, že je lepší sedět vzadu a řešit s Jendou a Zdendou problémy alkohlem, než spát za volantem. Cesta navíc byla peklo na zemi. Překonat Vysočinu je o hubu v létě natož na podzim. Ale S-max má některé vlastnosti OT-čka a ňáko mu nečas nevadí (na rozdíl od Nečase Petra, kerej vadí nám). Takže cesta hezky ubíhala, kolem příkopů plných vysypaných kamionů a zmačkaných škodovek, jejichž řidiči si mysleli, že dávat si zimní gumy je hloupá pověra. Dojeli sme bez úhony do klubu a jali se nasávat atmosféru večera. Pořadatel nás totiž uctil krásným občerstvením v pohodlné šatně. Publikum tvořící 220 krásných pankáček a pankáčů z řad studentů místních škol a univerzit krásně rozehřáli kucí ze Zábřehu Punk Floid, kteří hrají čím dál líp (ale oni by řekli lépe). Když sme nastoupili a začali hrát. Pankáči předvedli alegorický vůz "Rozbouřený oceán" naprosto šílenej kotel. Vrcholem show bylo, když pan Zděněk hodil do lidí Hlubočáka divočáka, který měl takovou radost že neřídí že mu nevadilo vůbec nic. Pankáči si ho zvedli i s basou nad hlavu a nosili ho po sále. Dohráli sme přidali sme a zase dohráli a zase přidali a už nám Pájíček zpívá písně o debilech tak jedeme domů. Pan Zděněk má na Brno nějakou zajímavou alergickou reakci a dycky se tu strašně vožere ale fakt strašně. I tentokrát ho to zachvátilo. A tak celou cestu řve jako tur a nejde ztišit ani velmi vulgárními pokyny. Trošku nám to vadí páč na D1 propukla sněhová kalamita a jede se fakt blbě a řvoucí vožrala mumlající úplný nesmysly o spasení světa a potřeby lásky tomu vůbec neprospívá. Díky nečasu dorážíme hodně brzo ráno. Takže tři hodiny spánku a jupí pracovat páč pekárna nečeká.
..10.11.2007 @ Dressden (Redabeul) - White House
Smutné sobotní výročí křišťálové noci jsme se, na rozdíl od magorů co si v Praze rozbíjeli hlavy kamením, rozhodli uctít koncertem a to v místě, kde Karl May sepsal své krásné příběhy o vztahu mezi německým geometrem a indiánským náčelníkem. Ano vydali sme se do obce Redenbeul, která je nyní součástí krásného historického města Dressden což lze volně přeložit jako Drážďany. "Das ganze tchechishe volk ist eine simulantenbande" říká se ve Švejkovi a něco na tom je. Manager klubu byl totiž velice rozhořčen, když sme odmítli přijet již v 15:00, protože nám to přišlo divný, když máme hrát až ve 23:00. Ale sme Češi, takže sme to ukecali na 19:00 a přijeli ve 20:00. Manager nebyl vůbec nadšenej a v jeho řeči bylo slyšet často slovo "scheisse" a "Himl hergott", ale když viděl jak nám chutnaj místní lahváče uznal, že to byla blbost nás tam zvát tak brzo a byl rád, že vlastně ušetřil. Ale nepředbíhejme. Pájíček, kerej včera cestou zpět řval jako tur, že jako ten barák je ale starost a do písně "Tobě má milá" zpíval "Haf haf hafhafhaf Haf Haf" aby všichni slyšeli jak už žížala mluví, v LB najednou předal řízení Karlovi, páč prej z nás má nejvíc najeto když je ten kamioňák. A navíc prej Pájovi ještě není po včerejšku dobře, no vzhledem k tomu, že Karel přitáhl v sedm ráno pěkně zpajdulákovanej nezdálo se nám to jako nejlepší nápad. Cesta ubýhala krásně páč jako z Pardubic až do saské metropole je to skoro celý po parádní dálnici! Nebejt malýho kousku před Ústím jehož výstavbu blokuje jakási ekoteroristická skupina fundamentalistických separatistů napojených na západní imperialistické centrály. A právě tento kousek sme se rozhodli obejt "zkratkou" kerou Pajíček objevil na internetu. Bohužel v obcích jako Kozodírky, Žmin a Hoňobrky jsme se rychle ztratili a tak musel Pájiček mluvit hodně nahlas, nespisovně a místy až vulgárně, abychom včas našli zprávnou cestu na "hájvej tu hel". Na hranicích se nás na nic neptali, jen se koukli zda máme pasy a nechali nás jet, bylo znát, že už jim to za pár týdnů končí. Dorazime ke klubu a najednou se objeví naše kamarádka Lydia a že hurá sláva a ať jdeme dovnitř se ohřát. Po krátkém uvítání nás počali nemčouři vyzývat ke zvučení což sme nechápali když jako na aparátech ještě trčel sníh a do koncertu zbývaly 3 hodiny, ale halt jiný kraj jiný mrav a "ordung musst sein". Absolvovaly sme nejdelší zvukovou zoušku v historii Volantu a zavřeli se do backstage k base lahváčů a míse sendvičů. Do toho se ještě spálilo to co se nesmí vozit přes hranice aby se to nemuselo vozit zpět. V nejlepším dorazil Frank a rodiče a manager klubu s výrazem umučence s novou basou lahváčů. Karel byl nezvykle vážný a vedl se zvukařem dlouhé intelektuální hovory jako např. "Ich, vole have bubny, vole drums Pearl weist Du ,všecko jako Pearl alles you know vole?, ale to buy neue after christmast you know vole, Weinachten, vertest Du vole jasný ne?" zkrátka bral svou roli řidiče velice vážně. Koncert byl super neměčtí pankáčové jsou úplně stejní jako český pankáčové, leč jich bylo o dost méně než včera v Chrudimi. Na nic nečekali a hned se počali divoce točit. A nepřestávali ani když počal Pája vykládat že "Karl Gott ist das gott!" Naopak to v nich vyvolalo velké veselí a další chuť do točení. Kdepak Karel Gott to je prostě jediná česká celebrita. Dohráli sme, přidali sme a hurá balit. Frank už měl taky ubaleno tak nám balení aparátu zpříjemňoval lahodnou dobrotou. Makak posílen místním pivem a dary Frankovými hulákal že ordung musst sein a že je to urážka nevzat si nabízeného a netuše věcí příštích poskakoval a hulákal a tvářil se šťastně. Nesedli sme po několika sprostých výzvách ve velice "roztočené" náladě a radovali se jak nám je krásně. Kousek ze cedulí Dressden však Makak zaujal pozici prašutisty v bezvědomí a úplně zbělal. Po chvilce počal mulat něco o blbě. Pájíček zakázal stavět páč spěcháme, tak musel Makak viset z vokna a moknout. To mu zase bylo vyčítáno, že je v autě zima. Když mu bylo nejhůř, dorazili sme se na hranice. Celník asi ještě nevěděl že za pár dní končí tak byl v dobré náladě a prohlížel jeden pas po druhým a pečlivě jej ověřoval v databázi hledaných zločinců. Makak koulel očima škytal a dělal vůbec divný zvuky a obličeje. Naštěstí nás v žádný databázi zatím nemají, tak nás pustili. Ujeli sme asi 10 m za celní budku a už Makak skákal z vozu a blil na státní přechod jak šakal. Vypadal strašně, nevoněl, sedl si do vozu a okamžitě usnul. Říkali sme si a je snad klid. Ale kdepak Makak. Takže jen sme se promotali ekoteroristickym úsekem a najeli zpět na dálnici vzbudil se, řekl jenom "blít" a už si blil do dlaní naštěstí Karel zastavil včas a měli sme to žděňkovo tílko takže žirafa zůstala čistá a netknutá. Pak už Makak nezlobil až domů. Cesta však byla šílená jak cestou TAM pršelo tak to cestou ZPĚT všecko zmrzlo takže sme jeli jak po namydleným zrdcadle. Ještě že dostala žirafa den před tím večer nový zimní podkovy a že je Kája profesionál. Auf Wiedersehen!
..9.11.2007 @ Chrudim - Zuzzy Music Bar
Do města dvou kruháčů a jedné T-křižovatky, kde lze strávit 3 Km průjezdem i dvě hodiny a zažít nadherné infarktové stavy díky řidičckému umu místních, jsme se moc těšili. Jednak proto, že sme zde dlouho nebyli a pak také proto, že sme hráli v R-klubu, který byl dlouho zavřenej a je to tam fajn fajnový. Na místo jsme vyrazili na dvě družstva. družstvo "A" smutný až nešťastný Jenda s dodávkou, Karlem, PR managerkou Jitkou a zrádným Zděňkem alkoholikem, který se minulý týden tajně oženil a nikomu nic neřekl (ženatý Zděněk je od teď nazýván Žděňěk) . Družstvo "B" po té tvořili ředitel s manaželkou a Makak se svou láskou. Makak musel řídit páč Pája prej bude řídit zejtra do Německa tak ať se dneska trošku uvolní. Na místě už bylo hodně notně rozdivočelých pankáčů, kteří se právě točili na hudbu místní kapely Pavilon 9. Přes kotel divočáků nešlo noc nosit takže sme si v klidu dali dýmku míru aby Jenda nebyl tak smutnej. Postavili sme pódium, ale ne pro sebe nýbrž pro kapelůů z Prahýýý s exotickou zpěvačkou a reage-ska repertoirem. Do toho přijeli Vepřový hlavy což je kejv rocková kapela z Bohdanče a jejich nový kytarista Liborek vytáhl z kapsy něco co připomínalo zelenou mrkev či baseballovou pálku a dal nám z toho nadejchat. Kdyby nás praštil beseballkou bylo by to možná menší zlo. Pájíček najednou pojal starost jak to všecko dneska dopadne a jestli si Makak aspoň projel sám některý party, ale Makak se jen smál a říkal že "hlavní je jezdit pohlavní". Pájíček radši přešel z vína na pivo, páč na tohle neměl nervy. Navíc ho znervózňovalo, že byť byl o jeho biznis-tisch velký zájem, nikdo moc neměl zájem za zboží platit. Asi první výsledky sociálních reforem nebo co. Rozveseleni atmosférou večera jsme nastoupili na pódium. Pájíček rozzářen požitou atmosférou počal hlásit, že se Jirka Paroubek miluje s Petrou Kováčovou a my jim k tomu hrajeme a už to jelo. Ikdyž sme hráli v oslabení nějak se to zapankovalo a nikdo nic nepoznal. Dokonce nám bylo řečeno, že sme konečně taky jednou hráli ve správném tempu a ne 4x rychlejc "to se pak nedá pogovat vole" říkal jeden zadýchaný pankáč. Koncert ubíhal krásně Pájíček hlásil že "Martině Hingisový je fajn neb bere kokain" a lidé divočili až se hory zelenaly a točil se snad i pan Ressel. V závěru náš vůdce chtěl udělat show po vzoru slavných kapel a ladně vyskočit na zvýšený sokl před pódiem, ale šlachy zkrácené od sedavého zaměstnání, pokročilý věk a zejména nadváha mu v tom bránily a tak byl ladně na třetí pokus vystrčen nahoru panem Žděňkem kerý mu nadlehčil zadní kapotu. Vůdce zde předvedl krásný tanec svatého Víta a ladně stylem lavina seskočil ze soklu zpět na pódium. Pájíčkovi se tam nějak zalíbilo a nechtěl se dát naložit do auta. Ani evergreeny o debilech ani žalostné zpěvy manaželky nezabíraly a tak sme se vydali zpět až v půl druhý a trím dodrželi ptravidlo že čím blíže k domovu hrajeme tím déle se vracím např. družstvo Jendy dorazil v 4:30 neb jesště musel vést hnusnýho vožralýcho Žděňka do jeho baráčku na pozemku tchýně v obci Uhersko za devatero horami a devatero řekami. To se nám bude ale hezky vstávat na cestu do Říše.
